ZMĚNY VELIKOSTI A FUNKCE SRDEČNÍCH ODDÍLŮ V SOUVISLOSTI S PONOREM SE VZDUCHOVÝM DÝCHACÍM PŘÍSTROJEM VE SLADKÉ VODĚ

Cílem studie bylo vyhodnocení změn velikosti a funkce obou srdečních komor v souvislosti s ponorem se vzduchovým dýchacím přístrojem.
Metodika: v souboru 10 sportovně-rekreačních potápěčů (8 mužů a 2 žen, průměrného věku 42 ± 4,1 roku) bylo provedeno echokardiografické vyšetření se zaměřením na zhodnocení velikosti a funkce srdečních oddílů před a bezprostředně po ponoru ve sladké vodě (dosažená hloubka 20metrů, čas na dně 20 minut, ponor proveden v bezdekompresním režimu s pouze jednou bezpečností zastávkou po 3 minuty ve 3 metrech).
Výsledky: po ponoru došlo u všech potápěčů ke zmenšení všech srdečních oddílů, z nichž některé dosáhly statistické významnosti (levá síň: 30,4 ± 2,1 vs. 27,1 ± 1,2 mm, p <0.05, pravá komora: 27,8 ± 2,1 vs. 25,2 ± 1,1mm, p <0.05), dále došlo ke změnám parametrů, které odrážení funkci srdečních oddílů (transmitrálně E/A 1,37 ±0,18 vs. 1,19 ± 0,15p <0.05, TAPSE: 29,9 ± 2,1 vs. 26,1 ± 2,2 mm, <0.05). Současně jsme zaznamenali přítomnost cirkulujících mikrobublin v pravostranných oddílech u 8 potápěčů, z nichž u 3 přetrvávaly po dobu 3 hodin.
Závěr: Studie prokázala, že běžné rekreační ponory jsou provázeny změnami funkce srdečních oddílů, dále že i při zachování bezdekompresního profilu ponoru dochází k uvolňování mikrobulblin do cirkulace, které mohou přetrvávat i několik hodin po vynoření.

ZMĚNY VELIKOSTI A FUNKCE SRDEČNÍCH ODDÍLŮ V SOUVISLOSTI S PONOREM SE VZDUCHOVÝM DÝCHACÍM PŘÍSTROJEM VE SLADKÉ VODĚ Topic: Varia
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 611


Pudil R.¹, Horáková L.², Rozložník M.³, Balestra C.³ ¹ 1.interní kardioangiologická klinika LF UK a FN, Univerzita Karlova Praha, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Hradec Králové, ² 1.interní klinika LF a FN, ³ 1.interní klinika LF a FN, ISEK, Haute Ecole Henry Spaak, Environmental, Ageing & Occupational Physiology (Integrative) Laboratory, Brusel, Belgium
Cílem studie bylo vyhodnocení změn velikosti a funkce obou srdečních komor v souvislosti s ponorem se vzduchovým dýchacím přístrojem. Metodika: v souboru 10 sportovně-rekreačních potápěčů (8 mužů a 2 žen, průměrného věku 42 ± 4,1 roku) bylo provedeno echokardiografické vyšetření se zaměřením na zhodnocení velikosti a funkce srdečních oddílů před a bezprostředně po ponoru ve sladké vodě (dosažená hloubka 20metrů, čas na dně 20 minut, ponor proveden v bezdekompresním režimu s pouze jednou bezpečností zastávkou po 3 minuty ve 3 metrech). Výsledky: po ponoru došlo u všech potápěčů ke zmenšení všech srdečních oddílů, z nichž některé dosáhly statistické významnosti (levá síň: 30,4 ± 2,1 vs. 27,1 ± 1,2 mm, p <0.05, pravá komora: 27,8 ± 2,1 vs. 25,2 ± 1,1mm, p <0.05), dále došlo ke změnám parametrů, které odrážení funkci srdečních oddílů (transmitrálně E/A 1,37 ±0,18 vs. 1,19 ± 0,15p <0.05, TAPSE: 29,9 ± 2,1 vs. 26,1 ± 2,2 mm, <0.05). Současně jsme zaznamenali přítomnost cirkulujících mikrobublin v pravostranných oddílech u 8 potápěčů, z nichž u 3 přetrvávaly po dobu 3 hodin. Závěr: Studie prokázala, že běžné rekreační ponory jsou provázeny změnami funkce srdečních oddílů, dále že i při zachování bezdekompresního profilu ponoru dochází k uvolňování mikrobulblin do cirkulace, které mohou přetrvávat i několik hodin po vynoření.

VIEW AN ABSTRACT