PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

DIAGNOSTIKA A LÉČBA SENILNÍ TRANSTHYRETINOVÉ AMYLOIDÓZY – ZKUŠENOSTI JEDNOHO CENTRA
Tématický okruh: Choroby myokardu a perikardu
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 531

Vymětal J.1, Pika T.1, Táborský M.2, Látalová P.3, Indrák J.4, Václavík P.5, Metelka R.1, Ščudla V.1

1 III.interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN Olomouc, Olomouc, 2 I.interní klinika - kardiologická, FN Olomouc, 3 Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP a FN Olomouc, Olomouc, 4 Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí, Třinec, 5 ambulance, Kardiologická ordinace, Přerov


Úvod: Senilní amyloidóza je systémová amyloidóza způsobená depozicí molekul nativního transthyretinu (TTR, prealbumin) manifestující se převážně srdečním postižením charakteru restriktivní kardiomyopatie s klinickým obrazem chronického srdečního selhání. Odhad prevalence představuje přibližně 25% sekčních nálezů v mužské populaci nad 80 let. Diagnostika a diferenciální diagnostika spočívá v důsledné typizaci typu amyloidu v bioptickém materiálu, vyloučení AL typu amyloidózy, případně i hereditárních forem amyloidóz z depozice mutovaného transthyretinu. Léčba je symptomatická, specifická antifibrilární terapie je zatím využívána v rámci klinických studií.

Soubor: Sledovaný soubor tvořili 3 nemocní s histologicky verifikovanou senilní amyloidózou (2x endomyokardiální biopsie, 1x biopsie rekta) s pokročilým srdečním postižením, včetně EKG a echokardiografických kritérií, přičemž u 2 nemocných bylo rovněž provedeno MR vyšetření myokardu s pozitivním nálezem. U všech nemocných imunohistochemické vyšetření bioptických vzorků prokázalo pozitivitu transthyretinu velkého rozsahu, u všech pacientů byl vyloučen AL typ amyloidózy a sekvenací TTR genu byla vyloučena hereditární forma TTR amyloidózy. V rámci terapie byla u nemocných zahájena zvyklá symptomatická terapie, přičemž u 2 nemocných bylo možné využít specifické léčebné kombinace TUDCA (kys. tauroursodeoxycholové) s doxycyklinem po předchozím schválení revizním lékařem. Terapie vedla ke stabilizaci klinického stavu a zachování echokardiografických ukazatelů.

Závěr: Senilní systémová amyloidóza je poměrně časté avšak velmi málo diagnostikované onemocnění s dominantním kardiálním postižením. Diferenciální diagnostika patří mezi stěžejní aspekty onemocnění, vyžadující spolupráci řady medicínských odborníků. Léčba je nadále symptomatická, přičemž specifická terapie je předmětem klinických studií.