PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Katetrizační ablace fibrilace síní je metodou volby u pacientů se symptomatickou
fibrilaci síní  rezistentní na antiarytmickou léčbu. Zakladním cílem výkonu je elektrická
izolace plicních žil, které hrají významnou úlohu ve spouštění a udržování této arytmie. Rozsah ablace se různí v závislosti na tom, zda se jedná o paroxyzmální, perzistující či permanentní fibrilaci síní. Výkon může zahrnovat následující zákroky:
izolaci levostranných i pravostranných plicních žil, box lession, linie na mitrálním a trikuspidálním isthmu, další linie v pravé i levé síni, ablace vegetativních
ganglii a případně resekce ouška levé síně.
Problematika linií je velmi komplexní, proto se v tomto sdělení zaměřím na úskalí vytvoření linie a bloku vedení na  mitrálním isthmu.
Vytvoření linií a dosažení bloku v oblasti mitrálního isthmu,  je technicky náročné a může být spojeno s vážnějšími komplikacemi. Důvody, proč je obtížné dosáhnout úplné, transmurální a permanentní léze jsou jak elektrické, tak anatomické (komplexní anatomie v posterolaterální oblasti levé síně), dále pak histologické vlastnosti tkání, přítomnost Marshallovy žíly a v neposlední řadě ochlazování okolí léze průtokem krve v koronární arterii
 ( ramus circuflexus ).
Možnosti k docílení bloku na mitrálním isthmu jsou aplikace vyšších energií během radiofrekvenční ablace, použití řiditelného sheathu k docílení větší podpory a stability katetru, použití robotického systému, epikardiální ablace z koronárního sinu. Dalšími možnostmi jsou bipolární ablace  ( kdy je jeden ablační katetr umístěn endokardiálně a druhý epikardiálně ) nebo selektivní alkoholová ablace Marshallovy žíly.