PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Fallotova tetralogie (TOF) je kritická vrozená srdeční vada charakterizovaná defektem komorového septa (VSD), stenozou plicnice (PS), dextropozicí aorty a hypetrofií pravé komory. PS a hypertrofie RV zpravidla progredují a současně se prohlubuje hypoxemie. Chirurgické řešení závisí na věku a velikosti dítěte, anatomii plicního cévního řečiště, velikosti anulu pulmonální chlopně, stupni hypertrofie RV, anatomii koronárních arterií a přítomnosti přidružených srdečních vad. Za optimální považujeme primární korekci mezi 2. a 12. měsícem. U novorozenců je korekce TOF spojena s těžkým pooperačním průběhem a vysokým rizkem závažných komplikací. Zpravidla u nich proto dáváme přednost spojkové operaci, kterou je někdy nutné provést v mimotělním oběhu. Optimální je transatriální korekce TOF spočívající v resekci infundibulární stenozy a uzávěru VSD přes pravou síň a plicnici. Transventrikulární korekci dnes provádíme z kratšího řezu ve výtokové části pravé komory, uzávěr VSD a uvolnění PS provádíme z ventrikulotomie a výtokový trakt RV rozšiřujeme goretexovou záplatou. Pokud je anulus pulmonální chlopně úzký, rozšiřujeme výtokový trakt RV a kmen plicnice transanulární záplatou s monokuspidální chlopničkou. Výjimečně je nutné použít konduitu s chlopní. Při všech metodách se snažíme zachovat funkční pulmonální chlopeň a zabránit těžké PI. To je zvláště důležité při užších větvích plicnice a při těžké TI. Při využití těchto zásad klesla časná úmrtnost po korekci TOF na našem pracovišti pod 1%. Všechny metody korekce TOF však mají specifická rizika pozdních komplikací: PS, PI, arytmií a pravostranného srdečního selhání. Za nejdůležitější považujeme optimální načasování výkonu a volbu optimální metody korekce TOF s přihlédnutím k individuálním nálezům. Podpořeno projektem (Ministerstva zdravostnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN Motol).