PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cílem práce bylo zhodnocení výskytu restenóz  lékových stentů,  implantovaných u konsekutivní skupiny nemocných s implantovanými lékovými stenty I. generace.
     Soubor a metodika: V období  16.5.2002 – 31.3.2004 jsme v Nemocnici Na Homolce implantovali lékové stenty  109 nemocným. Vzhledem  k omezené dostupnosti byly lékové stenty   implantovány pouze rizikovým nebo velmi rizikovým  nemocným, velmi často v „off  label“  indikaci z hlediska medicíny založené na důkazech.  9  nemocných  jsme vyřadili z hodnocení pro  geografickou nedostupnost   nebo pro  ztrátu kontaktu.   Sledování proběhlo  telefonicky, ambulantním vyšetřením  nebo dotazníkovou metodou. Medián sledování nemocných  přesahuje 8,4 roku. Nemocným s recidivou obtíží, nemocným s implantací „DES“ do oblasti restenózy  a  všem  nemocným s implantací stentu do kmene levé věnčité tepny byla nabídnuta rekoronarografie.
Výsledky: Ze stovky hodnocených nemocných 61% nemocných bylo v době  5letého hodnocení  bez obtíží.   65% nemocných podstoupilo opakované koronarografické  vyšetření  v intervalu   4 – 72 měsíců od data intervence lékovým stentem.  Klinická "restenóza" přesahovala 40% z celého souboru.  U rekoronarografovaných převažovaly případy progrese aterosklerózy buď v léčeném segmentu nebo na  jiných  tepnách. Výskyt  restenóz v léčeném segmentu jsme ověřili ve 14%. 
Po 54 a 72 měsících od implantace lékových stentů jsme pozorovali výskyt  pozdní restenózy- neoaterosklerózy v DES. Nejdříve jsme tento fenomén  prokázali u  dvou žen v  postmenopauzálním věku, u nichž první angiografická kontrola prokázala velmi dobrý  efekt.. Zhodnocením  nálezů po dalších 4 letech se výskyt neoaterosklerózy více než zdvojnásobil.
Závěr: Lékové stenty  prokázaly svou účinnosti u selektované,  velmi rizikové skupiny nemocných. Dlouhodobé sledování prokazuje  progresivní nárůst případů neoaterosklerózy u skupiny koronarograficky vyšetřených nemocných.