Mitrální regurgitace je složitý anatomicko-funkční komplex. Výsledná funkce mitrální chlopně je závislá na kvalitě a funkci dílčích komponent (cípů, závěsného aparátu, papilárních svalů a přilehlé stěny levé síně a levé komory srdeční) a je ovlivněna aktuální henmodynamickou situací. Tyto skutečnosti mohou modifikovat obraz mitrální regurgitace před, během a po kardiochirurgické operaci. Měnlivá tíže vady může vyvolávat pochybnosti o indikaci i výsledku operace.
V diagnostice mitrální regurgitace se proto nespokojíme jen s kvantifikací regurgitace. Nezbytností je podrobná anatomická a funkční analýza s určením etiologie vady, detekcí léze či lézí, které jsou zodpovědné za dysfunkci chlopně. Podrobný echokardiografický popis slouží jako návod pro operujícího chirurga a jen cílená intervence má šanci na úspěch záchovné operace. Echokardiografie je také rozhodujícím vyšetřením v hodnocení úspěšnosti mitrální plastiky a posouzení reziduální vady. Vodní tlaková zkouška, prováděná chirurgem, je hrubě orientační test a v žádném případě nemůže nahradit ECHO vyšetření.
3D echokardiografie vítězí nad 2D vyšetřením zejména v diagnostice prolapsů komisur a předního cípu. 3D vyšetření lépe mapuje prostorově složitější struktury mitrální chlopně, konkrétněji ukazuje na přítomnost, lokalizaci a rozsah patologií v záznamu srozumitelném kardiochirurgovi. 3D vyšetření přináší velmi cenné informace v diagnostice srdečních patologií a je již neodmyslitelnou součástí moderního peroperačního protokolu.