 Vyhledávání v abstraktech
Sponzor
|
PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA
RENÁLNÍ SYMPATEKTOMIE U SYSTOLICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ – STUDIE SAFE-S
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory |
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 219
|
|
| Málek F.1, Neužil P.2, Mráz T.3, Mandysová E.3, Koubek K.3, Lang O.4, Bělohlávek O.5, Bejr M.3, Komendová O.6, Reddy V.7
1 Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Prague, 3 Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha, 4 Klinika nukleární medicíny, FNKV, Praha, 5 Nukleární medicína, Nemocnice Na Homolce, Praha, 6 Ambulance srdečního selhání a hypertenze, Nemocnice Na Homolce, Praha, 7 Heart Center, Mount Sinai Hospital, New York, United States
| Východisko: Použití katétrové renální sympatické denervace (RDN) u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS) a optimalizovanou farmakoterapií by mohlo dále zlepšit neurohumorální blokádu. Cílem studie SAFE-S (Renal Sympathectomy for HeArt FailurE and Systolic Dysfunction) bylo zjistit bezpečnost a proveditelnost RDN u CHSS. Soubor a metodika: 40 pacientů s CHSS (EF LK < 45%), NYHA II a III, se sinusovým rytmem, s eGFR < 45 ml/min/1.73 m2 a optimalizovanou farmakoterapií. Soubor tvořilo 36 mužů a 4 ženy, průměrného věku 64 let, ICHS mělo 55% pacientů. 29 pacientů mělo ICD, 7 nemocných SRL + ICD. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 k provedení/neprovedení RDN. U pacientů v léčené skupině byla provedena renální angiografie k posouzení vhodnosti RDN a poté ablačním katétrem aplikována radiofrekvenční energie cirkulárně s dosažením 4-6 ablačních lézí s dobou aplikace 30-120 s. Pacienti byli kontrolováni za 1, 3 a 6 měsíců po výkonu. U pacientů v aktivní skupině byla v 6. měsíci provedena CT angiografie renálních tepen. Výsledky: průměrná EF souboru byla 30% (± 4,3%), průměrný poměr E/A byl 1,21 (medián 0,85) a E/Ea´ 9,0 (medián 8,40). Průměrná koncentrace NT-proBNP byla 845 ± 658 pg/ml. Žádný z pacientů během 6 měsíců nezemřel, u žádného z pacientů z aktivní skupiny nebyly zaznamenány závažné komplikace v souvislosti s RDN. Nedošlo k významnému ovlivnění krevního tlaku (TK vleže, vsedě, vstoje) a mezi léčenou a kontrolní skupinou nebyl rozdíl ve vývoji TK při kontrolních vyšetřeních. Závěry: RDN byla u pacientů CHSS bezpečná a bez nepříznivého ovlivnění krevního tlaku. Dopad metody na další ukazatele (EF LK, E/A, E/Ea´, NT-proBNP a koncentrace normetanefrinu a metanefrinu v periferní krvi) bude hodnocen ve 12 měsíčním sledování.
|
|
|