Postatachykardická kardiomyopatie u pacientky s fokální sínovou tachykardii řešena radiofrekvenční ablací
Posttachykardická kardiomyopatie je jednou z častých příčin reverzibilní dysfunkce LKS. Její diagnoza je zpravidla upřesněna retrospektivně po úpravě srdečního rytmu s následným významným zlepšením systolické funkce LKS.
Definice: dysfunkce zapříčinená rychlou pravidelnou/nepravidelnou frekvencí komor, která je potenciálně zcela či částečně reverzibilní po normalizaci srdeční frekvence.
58 letá pacientka přijata s anamnezou 14 denní progredující dušnosti. Vstupně otoky DKK, dušnost NYHA III. Vstupní EKG odhalilo SVT s frekvencí komor 150-160/minutu. Laboratoř bez patologie včetně vyšetření hormonů štítné žlázy. Dle echo v průběhu arytmie prokázána systolická dysfunkce LKS s difuzní hypokinezou a EF max. 45 %. Na terapii (BB, furosemid ) došlo mírné regresi obtíží, doplněna CT koronarografie s O kalciovým scorem, pro arytmii nebylo možné spolehlivě hodnotit koronární tepny, nicméně stenoza velmi málo pravděpodobná. Nález konzultován s arytmology doporučeno elektrofyziologické vyšetření s CARTO mapováním. Doplněno elektrofyziologické vyšetření, provedena aktivační mapa, vzhledem l k místu nejčasnější aktivace šlo v.s. o fokální sínovou tachykardii z oblasti pravostranných plicních žil, proto za kontroly intrakardiální echokardiografie. Transeptální punkce s izolací P horní a následně L dolní plicní žíly s následnou terminací sínových tachykardii. Kontrolní echokardiografické vyšetření s odstupem 3, 6, 10 a 14 dnů prokázalo postupnou normalizaci systolické funkce LKS. Na kontrolním EKG Holterovském monitorování přetrváva sinusový rytmus.
Součástí posteru EKG dokumentace, záznam CARTO.