VIEW AN ABSTRACT

Úvod: Poranění srdce s následnou srdeční tamponádou, v souvislosti se sternální punkcí, bývá v literatuře popisováno jen velmi ojediněle. Dánští autoři před fatálními komplikacemi po poranění srdce při sternální punkci varují a za hlavní příčiny poranění srdce považují místo punkce pod úrovní 2. mezižebří a nedostatek zkušeností lékaře. V následující kasuistice popisujeme zkušenost s touto komplikací.
Kasuistika: Muž, 80 let, přijat na interní odd. spádové nemocnice pro nejasné bolesti břicha, průjmy s dehydrataci a byl léčen s pracovní dg.akutní enteritis s iritací pankreatu. Při laboratorním vyšetření byla zjištěna leuko a trombocytopenie a byla indikována sternální punkce. Asi 45 minut po výkonu se u nemocného dostavily bolesti v zádech, celková slabost a ECHO prokázalo kolekci v perikardu. Akutní CT angiografie vyloučila akutní disekci, ale byla zobrazena dilatovaná vzestupná aorta. Nemocný transportován na KCH kliniku FN Olomouc. TEE potvrdilo známky perikardiální tamponády s dyskinezou a útlakem pravostranných srdečních oddílů a byla indikována operační revize. Při přijetí oběhově stabilní, TK 110/55, TF 90/min.
Po provedení střední sternotomie byla nalezena prokrvácená tuková tkáň vpravo od středu sterna v předním mediastinu. Po otevření perikardu bylo evakuováno 300 ml krve a koagul. V oblasti elongované vzestupné aorty bylo patrné bodné poranění po punkční jehle. Místo již nekrvácelo, ale přesto bylo ošetřeno stehem s perikardiálními podložkami. Pooperační průběh byl příznivý a nemocný byl 7. pooperační den přeložen do spádového zařízení k další léčbě.
Závěr: Náš případ ukazuje, že ke každému invazivnímu zákroku musí být přistupováno s dokonalou znalostí jeho provedení i všech možných komplikací. Před každým diagnostickým zákrokem musí být také velmi pečlivě zvážen jeho přínost ve vztahu k jeho rizikovosti a k celkovému stavu nemocného.