PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Včasné rozpoznání kritického zhoršení hemodynamiky u plicní embolie je nezbytné k překlenutí šokového stavu agresivní farmakoterapií, eventuálně použitím mechanických srdečních podpor do definitivního intervenčního či chirurgického řešení. Cílem této práce bylo nalézt hemodynamické parametry maxima kompenzace obstrukčního šoku před zhroucením oběhu.

Metodika: U čtyř biomodelů prasete bylo v celkové anestezii provedeno 40 dynamických obstrukcí plicnice balonkovým katetrem. Během experimentu byly invazivně měřeny tlaky v plicnici, systémové tlaky a centrální žilní tlak včetně kontinuálního stanovení srdečního výdeje. Intrakardiální echokardiografií byla stanovována end-diastolická plocha pravé komory.

Výsledky: Samotný uzávěr levé nebo pravé pulmonální arterie nevedl ke zhroucení oběhu. Při obstrukci bifurkace plicnice se plocha pravé komory lineárně zvětšovala v závislosti na středním tlaku v plicnici o 0,4 cm2/mmHg (p < 0.0001) z 12,0±2,0 na 17,6±1,9 cm2 při ustálení maximální hemodynamické kompenzace. Analogicky došlo k signifikantním změnám u všech ostatních parametrů: střední tlak v plicnici vzrostl z 22±2 na 44±4 mmHg, střední arteriální tlak klesl z 96±6 na 63±14mmHg, centrální žilní tlak vzrostl z 4±1 na 7±2 mmHg. Tepová frekvence stoupla z 92±7 na 143±21/min, srdeční výdej klesl z 5,2±0,6 na 4,3±0,7 l/min, poměr tepové frekvence a středního arteriálního tlaku (modifikovaný šokový index) se navýšil z 0,97±0,14 na 2,34±0,44. Při dalším nárůstu obstrukce došlo ke zhroucení hemodynamiky. Po desuflaci balonu se spontánně obnovil oběh a hemodynamické parametry se ustálily do 10 minut na vstupních hodnotách.

Závěr: Zjištěné hemodynamické parametry šokového stavu u plicní embolie mohou pomoci  včasnému rozhodnutí o eskalaci farmakoterapie či využití mechanických srdečních podpor k překlenutí kritického stavu.