Cíl:
Na podkladě perioperačního epikardiálního mapování najít místo nejpozdější aktivace LK (QLV). Do určené lokality následně implantovat epikardiální stimulační elektrodu k dosažení optimální polohy pro resynchronizační léčbu.
Metodika:
Metodu epikardiálního mapování jsme zatím použili u 8 pacientů. Chirurgický postup je stejný jako při jiných thorakoskopických implantací LK elektrod s tím rozdílem, že před samotnou implantací snímáme QLV z téměř celé laterální stěny LK rozdělenou do 16 segmentů. Pro mapování používáme 10-ti polární EF katetr. Na místo s nejdelším QLV intervalem následně implantujeme bipolární epikardiální stimulační elektrodu (Greatbatch Medical, NY).
Výsledky:
U všech pacientů se podařilo implantovat elektrodu do oblasti s nejdelším QLV i v případě 2.pt, u kterých bylo mapování omezeno pro těžké srůsty v perikardu. Průměrná doba implantace a mapování byla 147 resp. 24 min. U nikoho nebyla nutná konverze na thorakotomii či sternotomii nebo revize pro krvácení. U jednoho pacienta se objevila FiK a PNO. Nezaznamenali jsme žádnou zánětlivou komplikaci.
Závěr:
Benefit v cíleném umístění LK elektrody pro CRT významně převyšuje mírné prodloužení operačního výkonu.