Úvod
Restenózy ve stentu Achilovou patou intervenční kardiologie. Vyskytují se u cca 20% perkutánních koronárních intervencí s použitím stentu. Rizikovými faktory pro vznik restenózyjsou délka stentoveného segmentu, malý průměr intervenovené tepny, bifurkačnbí a ostiální léze, diabetes mellitus, renální insuficience. Použití lékových stentů výskt restenóz výrazně snižuje. Moderní a dnes již dominantní metodou léčby restenóz je dilatace lékovými balony.
Soubor a metodika
Provedli jsme retrospektivní analýzu koronárních intervencí za roky 2011-2012 za účelem zjištění četnosti intervencí pro in stent restenózy.
Výsledky
V letech 2011-2012 bylo provedeno na našem pracovišti 1389 perkutánních koronárních intervencí.
Z toho bylo provedeno intervencí pro in stent restenózu 44 (3,2%). Z rizikových faktorů se diabetes mellitus vyskytoval u 54%,renální insuficience u 17% pacientů, průměrná délka stentu byla 22 mm, průměrný kalibr stentu byl 3,2 mm. Průměrná doba od primární intervence byla 626 dnů.
In stent restenóza se manifestovala jako STEMI v 12,5% prípadů, jako NSTEMI ve 41,7% případů, jako SAP ve29,2% pčípadů, zbytek byl náhodně zjištěn jako němá ischemie.
Jako metodu ošetření in stent restenózy jsme volili ošetření lékovým balonem u 66% pacientů, prostou belonkovou angioplastiku u 20% pacientů a ošetření lékovým stentem u 10% pacientů. U 4% pacientů se nepodařilo in stent restenózu ošetřit.
Závěr
Výskyt in stent restenóz je v našem souboru nižší, než literárně udávaná incidence. Častěji se manifestuje jako akutní koronární syndrom , než jako stabilní angina pectoris. Metodou ošetření na našem pracovišti je dilatace lékovým balonem.