SROVNÁNÍ KLINICKÝCH A ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ U PACIENTŮ S DILATAČNÍ A ZÁNĚTLIVOU KARDIOMYOPATIÍ V PŮLROČNÍM SLEDOVÁNÍ | XXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Porovnat klinické a echokardiografické parametry u pacientů s nově vznikou dilatační kardiomyopatií (DKMP) a zánětlivou kardiomyopatií (ZKMP) vstupně a v 6-měsíčním sledování.
Metodika a soubor: Soubor 70 nemocných s DKMP s EFLK pod 40% a anamnézou onemocnění kratší 12 měsíců byl vyšetřen klinicky a echokardiograficky, u všech byla provedena endomyokardiální biopsie (EMB). Vzorky EMB byly vyšetřeny imunohistochemicky na přítomnost zánětu a pomocí PCR na detekci virového genomu.
Výsledky: Zánětlivá infiltrace (pozitivní imunohistochemie) byla potvrzena u 35 pacientů (50%), negativní imunohistochemický nález mělo také 35 nemocných. Délka trvání symptomů nemocných se ZKMP byla kratší než u pacientů s DKMP (2,6 ± 2,9 vs. 3,8 ± 2,6 měsíce). Pacienti se vstupně nelišili ve funkční klasifikaci NYHA (2,8 ± 0,5 u nemocných s DKMP resp. 2,5 ± 0,5), mezi oběma skupinami nebyl významný rozdíl v hodnotě EFLK 25,1 ± 8,7% u ZKMP vs. 23,1 ± 8,1% u DKMP. Nemocní se ZKMP ve srovnání s nemocnými s DKMP měli menší jak diastolický rozměr LK srdeční 64 ± 9 mm vs. 69 ± 7 mm (p‹0,05) tak systolický rozměr LK srdeční 56 ± 10 mm vs. 61 ± 8 mm (p=0,05). Velikost pravé komory byla menší ve skupině ZKMP (34 ± 6 mm) než u DKMP (37 ± 5 mm) (p‹0,05). Za 6 měsíců došlo u pacientů se ZKMP k významnému zlepšení funkční klasifikace NYHA na 1,7 ± 0,6 a zlepšení EFLK na 39 ± 11% proti vstupním hodnotám (u obou p‹0,001). Nemocní s DKMP měli po 6 měsících významné zlepšení funkční klasifikace NYHA na 2,1 ± 0,7, zlepšení EFLK na 27,2 ± 9,9% nebylo statisticky významné. Zlepšení EFLK i třídy NYHA klasifikace bylo ve skupině nemocných se ZKMP významnější než u pacientů s DKMP.
Závěr: Pacienti s nově vzniklou dilatační KMP a průkazem zánětu v EMB měli v 6-měsíčním sledování statisticky významnější zlepšení funkce LK srdeční i funkčního stavu než nemocní bez průkazu zánětlivé infiltrace.

SROVNÁNÍ KLINICKÝCH A ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ U PACIENTŮ S DILATAČNÍ A ZÁNĚTLIVOU KARDIOMYOPATIÍ V PŮLROČNÍM SLEDOVÁNÍ Tématický okruh: Choroby myokardu a perikardu
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 485


Poloczková H.¹, Krejčí J.², Hude P.³, Freiberger T.⁴, Němcová E.⁵, Štěpánová R.³, Žampachová V.⁶, Sirotková A.⁶, Špinarová L.⁷ ¹ I. Interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny, LF Masarykovy univerzity, Brno, ² I. Interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny, ICRC, Brno, ³ I. Interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny, ICRC, ⁴ Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, ICRC, ⁵ CKTCH, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, ⁶ I. Patologický ústav FN u sv. Anny a Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny, Brno, ⁷ I. Interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny, ICRC, Brno
Cíl: Porovnat klinické a echokardiografické parametry u pacientů s nově vznikou dilatační kardiomyopatií (DKMP) a zánětlivou kardiomyopatií (ZKMP) vstupně a v 6-měsíčním sledování. Metodika a soubor: Soubor 70 nemocných s DKMP s EFLK pod 40% a anamnézou onemocnění kratší 12 měsíců byl vyšetřen klinicky a echokardiograficky, u všech byla provedena endomyokardiální biopsie (EMB). Vzorky EMB byly vyšetřeny imunohistochemicky na přítomnost zánětu a pomocí PCR na detekci virového genomu. Výsledky: Zánětlivá infiltrace (pozitivní imunohistochemie) byla potvrzena u 35 pacientů (50%), negativní imunohistochemický nález mělo také 35 nemocných. Délka trvání symptomů nemocných se ZKMP byla kratší než u pacientů s DKMP (2,6 ± 2,9 vs. 3,8 ± 2,6 měsíce). Pacienti se vstupně nelišili ve funkční klasifikaci NYHA (2,8 ± 0,5 u nemocných s DKMP resp. 2,5 ± 0,5), mezi oběma skupinami nebyl významný rozdíl v hodnotě EFLK 25,1 ± 8,7% u ZKMP vs. 23,1 ± 8,1% u DKMP. Nemocní se ZKMP ve srovnání s nemocnými s DKMP měli menší jak diastolický rozměr LK srdeční 64 ± 9 mm vs. 69 ± 7 mm (p‹0,05) tak systolický rozměr LK srdeční 56 ± 10 mm vs. 61 ± 8 mm (p=0,05). Velikost pravé komory byla menší ve skupině ZKMP (34 ± 6 mm) než u DKMP (37 ± 5 mm) (p‹0,05). Za 6 měsíců došlo u pacientů se ZKMP k významnému zlepšení funkční klasifikace NYHA na 1,7 ± 0,6 a zlepšení EFLK na 39 ± 11% proti vstupním hodnotám (u obou p‹0,001). Nemocní s DKMP měli po 6 měsících významné zlepšení funkční klasifikace NYHA na 2,1 ± 0,7, zlepšení EFLK na 27,2 ± 9,9% nebylo statisticky významné. Zlepšení EFLK i třídy NYHA klasifikace bylo ve skupině nemocných se ZKMP významnější než u pacientů s DKMP. Závěr: Pacienti s nově vzniklou dilatační KMP a průkazem zánětu v EMB měli v 6-měsíčním sledování statisticky významnější zlepšení funkce LK srdeční i funkčního stavu než nemocní bez průkazu zánětlivé infiltrace.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA