Úvod
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je charakterizována zvýšením středního tlaku v plicnici nad 25mmHg v důsledku obstrukce plicních cév nerekanalizovanými tromby.
Cíl
Stanovení četnosti výskytu CTEPH u jedinců po první příhodě akutní plicní embolie (APE), stanovení rizik vzniku CTEPH, posouzení vlivu způsobu léčby APE na rozvoj CTEPH. Posouzení plicní reperfuze po akutní plicní embolii na V-P skenu a korelace přetrvávajících perfuzních defektů s rozvojem CTEPH.
Soubor a metodika
Populace nemocných, hospitalizovaných pro první epizodu APE, dokumentovanou pomocí CT angiografie a/nebo V-P scanu, rekrutována na interních odděleních spolupracujících pracovišť. Každý pacient má provedeno po zařazení do studie echokardiografické vyšetření, V-P sken a odběry na trombofilní faktory. V měsíci 6, 12, 24 po zařazení probíhají klinické, echokardiografické a scintigrafické kontroly.
Výsledky
K 30.10. 2012 bylo zařazeno 68 pacientů. Pozitivní rodinná anamnéza TEN byla přítomná u 17 (23,8%), anamnéza hluboké žilní trombózy v minulosti u 6 (9,5%), malignita u 2 (3,6%) aantikoncepce u 7 (10,3%) pacientů. Plicní embolie byla hodnocena jako nízce riziková u 24 (38,1%), středně riziková u 34 (54%) a vysoce riziková u 5 (9,4%) probandů. Při vstupním echokardiografickém vyšetření byla přítomná dilatace pravé komory(PK) >33 mm u 14(22,6%), dysfunkce PK - TAPSE<20 mm u 27(58,7%), poruchy kinetiky PK nebo mezikomorového septa u 31(50,8%) a odhadovaný systolický tlak v plicnici > 50 mmHg u 12(23,5%) pacientů. Perfuzní defekty na V-P skenu byly přítomny jen u 46(80%) pacientů.
Závěr
V průběžné analýze výsledků naší probíhající studie pozorujeme vysoký výskyt echokardiografických známek přetížení pravé komory a plicní hypertenze u akutní plicní embolie. Další výsledky sledování pacientů po 6,12 a 24 měsících budou následovat