KLIDOVÁ TEPOVÁ FREKVENCE A CHRONOTROPNÍ INKOMPETENCE U PACIENTŮ S POKROČILÝM SYSTOLICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM: PODOBNÝ VLIV NA PROGNÓZU ALE ROZDÍLNÉ PATOFYZIOLOGICKÉ MECHANISMY | XXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Cílem studie bylo analyzovat determinanty a prognostickou úlohu klidové tepové frekvence (TF) a chronotropní kompentence u nemocných s pokročilým systolickým srdečním selháním (ChSS) a zjistit potenciální patofyziologické mechanismy.
Soubor a metodika: Celkem 81 adekvátně léčených pacientů s ChSS (prům. věk 53,4 let, 48% s ICHS, 64% NYHA III-IV, 97% s beta-blokátory, 92% s ACEI/ARB inhibitory, 50% s ICD/BiV-ICD) a sinusovým rytmem a 25 zdravých dobrovolníků podstoupilo zátěžové testování (spiroergometrii) spojené s odběry plasmy, ve které byly analyzovány vybrané biochemické a neurohumorální parametry. Chronotropní kompetence byla stanovena pomocí tepové rezervy (TR). Pacienti byli prospektivně sledováni 41,6 ± 24,6 měsíců.
Výsledky: Pacienti s ChSS měli nižší toleranci zátěže (74±29 Wattů vs. 172±50, p<0,001) a redukovanou chron. odpověď (max. TF 125±20 vs. 161±15, TR 0,52±0,21 vs. 0,90±0,11 p<0,001). Mezi TF a TR nebyla zjištěna ani u pacientů s ChSS ani u dobrovolníků žádná vzájemná korelace. U pacientů s ChSS korelovala TF dobře s parametry myokardiálního stresu (BNP: r=0,26, proANP: r=0,24, NT-proBNP: r=0,32) a s parametry zánětu (leukocyty: r=0,28, hs-CRP: r=0,25). Naproti tomu TR korelovala s neurohumorální odpovědí na nízký minutový výdej (noradrenalin: r= -0,29, kopeptin: r= -0,33, proadrenomedullin: r= -0,41) a s hladinou plazmatického sodíku a glukózy (r=0,46 a -0,38), ale nikoliv s hladinou natriuretických peptidů. U 34,6% pacientů došlo k nepříznivému vývoji stavu (smrt, urgentní transplantace, urgentní implantace LVAD). Vyšší TF (TF>67/min) a nízká TR (TR≤0,38) byly nezávisle spojeny s rizikem nepříznivého vývoje.
Závěr: Klidová TF a chronotropní odpověď na zátěž jsou u nemocných s ChSS podmíněny různými patofyziologickými procesy. Obě proměnné poskytují nezávislou informaci o prognóze a představují rozdílné terapeutické cíle.

KLIDOVÁ TEPOVÁ FREKVENCE A CHRONOTROPNÍ INKOMPETENCE U PACIENTŮ S POKROČILÝM SYSTOLICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM: PODOBNÝ VLIV NA PROGNÓZU ALE ROZDÍLNÉ PATOFYZIOLOGICKÉ MECHANISMY Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 529
Přihlášeno do: Soutěž mladých kardiologů


Beneš J.¹, Kotrč M.¹, Borlaug B.², Lefflerová K.¹, Jarolím P.³, Jabor A.⁴, Kautzner J.¹, Melenovský V.¹ ¹ Klinika kardiologie, IKEM, Praha, ² Division of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, United States, ³ Deptartment of Pathology, Harvard Medical School, Boston, United States, ⁴ Pracoviště laboratorních metod, IKEM, Praha
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat determinanty a prognostickou úlohu klidové tepové frekvence (TF) a chronotropní kompentence u nemocných s pokročilým systolickým srdečním selháním (ChSS) a zjistit potenciální patofyziologické mechanismy. Soubor a metodika: Celkem 81 adekvátně léčených pacientů s ChSS (prům. věk 53,4 let, 48% s ICHS, 64% NYHA III-IV, 97% s beta-blokátory, 92% s ACEI/ARB inhibitory, 50% s ICD/BiV-ICD) a sinusovým rytmem a 25 zdravých dobrovolníků podstoupilo zátěžové testování (spiroergometrii) spojené s odběry plasmy, ve které byly analyzovány vybrané biochemické a neurohumorální parametry. Chronotropní kompetence byla stanovena pomocí tepové rezervy (TR). Pacienti byli prospektivně sledováni 41,6 ± 24,6 měsíců. Výsledky: Pacienti s ChSS měli nižší toleranci zátěže (74±29 Wattů vs. 172±50, p<0,001) a redukovanou chron. odpověď (max. TF 125±20 vs. 161±15, TR 0,52±0,21 vs. 0,90±0,11 p<0,001). Mezi TF a TR nebyla zjištěna ani u pacientů s ChSS ani u dobrovolníků žádná vzájemná korelace. U pacientů s ChSS korelovala TF dobře s parametry myokardiálního stresu (BNP: r=0,26, proANP: r=0,24, NT-proBNP: r=0,32) a s parametry zánětu (leukocyty: r=0,28, hs-CRP: r=0,25). Naproti tomu TR korelovala s neurohumorální odpovědí na nízký minutový výdej (noradrenalin: r= -0,29, kopeptin: r= -0,33, proadrenomedullin: r= -0,41) a s hladinou plazmatického sodíku a glukózy (r=0,46 a -0,38), ale nikoliv s hladinou natriuretických peptidů. U 34,6% pacientů došlo k nepříznivému vývoji stavu (smrt, urgentní transplantace, urgentní implantace LVAD). Vyšší TF (TF>67/min) a nízká TR (TR≤0,38) byly nezávisle spojeny s rizikem nepříznivého vývoje. Závěr: Klidová TF a chronotropní odpověď na zátěž jsou u nemocných s ChSS podmíněny různými patofyziologickými procesy. Obě proměnné poskytují nezávislou informaci o prognóze a představují rozdílné terapeutické cíle.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA