VIEW AN ABSTRACT

Cíl: Tato prospektivní studie srovnávala kvalitu života (QoL), hospitalizace pro kardiovaskulární příčiny (HKV) a pracovní neschopnost (PN) u pacientů s paroxysmální fibrilací síní (PFS) vs. dlouhodobou perzistentní FS (DPFS) v průběhu 3 let po katetrové ablaci.
Metodika: Studie konsekutivně zahrnula 285 pacientů s PFS a 127 pacientů s DPFS (věk 57±10 vs. 59±9 let, p=0,04; 33% vs. 21% žen, p=0,78), kteří podstoupili první ablaci FS v I/2007-VII/2009. Ročně se hodnotila QoL dotazníkem EQ-5D a dny HKV a PN před ablací a během následujících 3 let. Návratnost dotazníků byla 100%, 95%, 95% a 90%.
Výsledky: Ve skupině PFS vs. DPFS mělo na konci sledování 53±9 měsíců stabilní SR 86% vs. 87% pacientů po provedení 1,4±0,6 vs. 1,7±0,8 výkonů/pacienta (p=0,00004). Pacienti s DPFS měli horší výchozí hodnoty EQ-VAS/EQ-5D, ale jejich zlepšení QoL bylo strmější, takže měli po 3 letech QoL srovnatelnou s pacienty s PFS (Tabulka). HKV/PN se významně zredukovaly v obou skupinách už v prvním roce po ablaci. Po 3 letech se ve skupině s PFS vs. DPFS snížily dny HKV/pacienta/rok z výchozích 3,8±7,4 na 0,8±2,9 vs. z 3,7±6,0 to 0,8±5,7 (obě p<0,0001). Podobně počet dnů PN se snížil ze 12,5±41,4 na 1,2±10,2 dne (p=0,0001) vs. ze 20,5±61,6 na 0,7±5,7 dne (p<0,0001) bez signifikantních rozdílů mezi skupinami.
Závěr: Pacienti s DPFS mají signifikantně horší vstupní QoL než pacienti s PFS. K dosažení srovnatelného SR potřebovali více reablací, ale celkový benefit z obnovení SR ve smyslu QoL byl u nich vyšší než u pacientů s PFS. Ablace vedla v obou skupinách k signifikantní redukci HKV/PN.