PREDIKCE HEMORAGICKÝCH KOMPLIKACÍ POMOCÍ KLINICKÝCH, LABORATORNÍCH A GENETICKÝCH UKAZATELŮ U PACIENTŮ S ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ LÉČENÝCH DUÁLNÍ PROTIDESTIČKOVOU LÉČBOU
Tématický okruh: Farmakoterapie | |
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 543 | |
Buderová P.1, Osmančík P.2, Toušek P.2, Minárik M.3, Benešová L.3, Widimský P.2 1 kardiologická ambulance, Poliklinika Anděl s.r.o., Praha, 2 III Interní-Kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, 3 III Interní-Kardiologická klinika, Genomac International, Praha | |
Úvod: Mnoho studií v posledních 20 letech potvrdilo, že kombinace aspirinu s clopidogrelem redukuje incidenci tzv. MACE (major adverse cardiac events). Proto je duální protidestičková léčba indikována u všech pacientů s akutním koronárním syndromem a po PCI. I přes adekvátní protidestičkovou léčbu zaznamenáváme v důsledku vyšší či nižší tzv. „on-treatement platelet reactivity“ jak rekurenci ischemických příhod, tak krvácivé komplikace. Naším cílem bylo zjistit, zda můžeme predikovat riziko krvácivých komplikací pomocí některých klinických či laboratorních markerů. Výsledky: Bylo zařazeno 378 pacientů. Krvácení se během šestiměsíčního sledování vyskytlo u 24 (6,3%) pacientů. Jako faktory asociované s větším rizikem krvácením v multivariantnií analýze byl zjištěn věk (OR 1,1 [1,01-1,21], p<0,047), jako hraničně významné se ukázalo BMI (OR 0,016 [0,002-1,04], p=0,053 a přítomnost alely CT či CC genu Gp IIIa (OR 3,2 [0,87-11,42], p=0,079). Naopak souvislost s krvácením neměla např. hodnota PRU (p=0,48), hemoglobinu (p=0,78) či trombocytů (p=0,98),anamneza diabetu (p=0,34) nebo hodnota EF (p=0,28). | |