Cíl: Prokázat vyšší výskyt ischemických ložisek mozku u pacientů s akutní plicní embolií a současně přítomným patentním foramen ovale (PFO).
Soubor a metodika: Prospektivně bylo vyšetřeno 76 pacientů s akutní plicní embolií (průměrný věk 53 let, 95% CI 49-56.4, medián 56 let, 95% CI 50-62). Sledování dokončilo 55 jedinců. V rámci protokolu byli pacienti vstupně vyšetření kontrastní jícnovou echokardiografií (TEE) se zaměřením na morfologii a funkci obou komor, detekci PFO a průkaz intrakardiálního zkratu. Byla provedena magnetická rezonance (MR) mozku se zaměřením na detekci ischemických ložisek a uvedená vyšetření byla opakována po 18 měsících. Soubor byl dle přítomnosti PFO rozdělen na 2 skupiny: PFO+ (n=30) a PFO- (n=25).
Výsledky: Ve skupině PFO+ byl u 23 pacientů TEE evidentní bidirekční tok (92%) a dále prokázán statisticky významný rozdíl ve výskytu ischemických ložisek mozku na MR při vstupním vyšetření (18 vs. 7 resp. 72% vs. 28% , p<0,01 v podskupinách MR+ vs. MR-). Ve skupině PFO- nebyl rozdíl ve výskytu ischemických mozkových ložisek statisticky významný (17 vs. 13 resp. 57% vs. 43%, p=NS v podskupinách MR+ vs. MR-). Při kontrolní MR mozku byl prokázán stacionární nález ve skupině PFO-, zatímco ve skupině PFO+ byla zaznamenaná nová ischemická ložiska u 20% vyšetřených jedinců.
Dále byly hodnoceny rozdíly mezi skupinami PFO- vs. PFO+ v laboratorních a echokardiografických parametrech (NT-proBNP, hs-TnT, PLAX EDD RV, PPG Tr reg, TAPSE, TVI Vt). Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v žádném z parametrů charakterizující prognostickou závažnost plicní embolie, morfologii, longitudinální systolickou funkci pravé komory a závažnost plicní hypertenze.
Závěr: Přítomnost PFO s bidirekčním tokem je asociována s vyšším rizikem vzniku ischemických ložisek v mozku nezávisle na prognostických rizikových faktorech plicní embolie.