PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Plicní embolie je závažné onemocnění způsobené ucpáním plicní tepny krevní sraženinou. Standardním způsobem léčby oběhově stabilních pacientů je podávání antikoagulačních léků, nejtěžší případy jsou pak vyhrazeny léčbě systémovou fibrinolýzou, která je ovšem zatížena rizikem krvácení. Katetrizační léčba plicní embolie je metoda, která se snaží při absenci zvýšeného rizika krvácení zachovat rychlou reperfúzi plicního řečiště. Na našem pracovišti je používána zejména lokální trombolýza. Tato procedura zahrnuje podání fibrinolytických léků v delším časovém úseku a ve výrazně nižší dávce přímo do postiženého místa v plicním řečišti, s cílem rozpustit sraženinu a obnovit normální krevní oběh.
Indikace pro tento výkon zahrnují pacienty s potvrzenou přítomnost plicní embolie CT angiografie, přítomností přetížení pravého srdce na echokardiografii a současně klinickými známkami hrozícího obstrukčního šoku.

Přestože lokální trombolýza může být život zachraňujícím postupem, existují rizika a omezení, která je třeba brát v úvahu. Jedním z hlavních rizik jsou krvácivé projevy. Proto je důležité, aby lékaři pečlivě zvážili rizika a klady výkonu s přihlédnutím na aktuální stav pacienta.

Lokální trombolýza v plicním řečišti je účinnou léčbou, která vyžaduje komplexní hodnocení a monitoraci stavu pacienta, tak aby se minimalizovala rizika a dosáhlo optimálního výsledku pro pacienty.

Během samotného postupu všeobecná sestra aplikuje trombolytické a antikoagulační léčiva přímo do plicních tepen prostřednictví trombolytických katetrů zavedených pod skiaskopickou kontrolou. Její zodpovědností je sledovat a zaznamenávat vitální funkce pacienta, včetně srdečního tepu, dýchání, krevního tlaku, saturace krve kyslíkem a krvácivých projevů. Důležité je i ošetření místa vpichu (zpravidla v třísle) k zabránění lokálních komplikací.