Úvod: Akutní aortální disekce má pestré projevy. Může dominovat ischemie v povodích odstupujících tepen. O závažnosti svědčí až 80% mortalita v prvních 7 dnech. Nejčastější příčinou úmrtí je ruptura s následnou tamponádou či hemoragickým šokem.
Kazuistika: 52-letá kuřačka, hypertonička, po flebotrombóze LDK, byla přijata pro afázii, pravostrannou hemiparézu, somnolenci. Na CT mozku rozsáhlá ischemie v povodí ACP vlevo, hodnoceno jako cévní mozková příhoda. Na EKG LBBB nejasného stáří, elevován troponin I, rodina doplnila anamnézu odeznělých 3 denních thorakoalgií. Echokg potvrdila prodělaný infarkt myokardu s hypokinezou anterosepta, aortální regurgitace 2. st. s degenerativními změnami chlopně, nevelký perikardiální výpotek, nebyla patrná disekce aorty. Diferenciálně diagnosticky zvažován IM s kardioembolizační CMP, s ohledem na předchorobí i recidiva flebotrombózy s plicní embolií a paradoxní systémovou embolizací. Provedena CT angiografie mozku bez známek embolie, se stenózou levé ACI. Selektivní koronarografie s nevýznamnými projevy aterosklerózy. Během SKG hlášena radiologem suspekce na hemoperikard, ani při následné aortografii disekce nepotvrzena. Při vysokém klinickém podezření jsme pokračovali CTA aorty s nálezem disekce ascendentní aorty s drobnou rupturou, hemoperikardem, hemomediastinem. Pacientka přeložena na kardiochirurgické oddělení, kde provedena operace dle Bentalla. Výkon byl bezprostředně úspěšný, v pooperačním období však pacientka zemřela na multiorgánové selhání s kardiogenním šokem.
Závěr: Kazuistika ilustruje polymorfní klinické projevy aortální disekce, obtížnou diagnostiku, nižší senzitivitu vyšetřovacích metod s možným selháním i angiografie jako zlatého standardu a závažnou prognózu onemocnění s vysokou mortalitou i přes včasnou diagnostiku. Součástí prezentace je obrazová dokumentace.