Úvod: Jednou z možných komplikací trvalé kardiostimulace je perforace pravé komory (PK) stimulační nebo defibrilační elektrodou.
Kazuistika: Prezentujeme kazuistiku 56-leté pacientky, které pro diagnózu dilatační kardiomyopatie s těžkou depresí funkce levé komory (EF 15-20%) a blokádou levého Tawarova raménka byl v červnu 2011 implantován biventrikulární defibrilátor (pozice defibrilační elektrody v hrotu PK). Kontrolní echo srdce po výkonu s drobným perikardiálním výpotkem do 4mm, parametry stimulace i citlivosti na všech elektrodách v mezích normy, pacientka propuštěna 4. den po zákroku ve stabilním stavu. Měsíc po výkonu pacientka přichází pro kontrakce bránice, zjištěny kolísavé hodnoty stimulačního prahu na defibrilační elektrodě (při opakovaných měřeních práh od 0,75V při 0,5ms do 5V při 1ms), ostatní parametry stimulace v normě. RTG snímek i echo srdce bez průkazu dislokace elektrody nebo perforace. Vzhledem k přetrvávajícím kontrakcím bránice a palpitacím provedeno CT vyšetření, které však pro četné artefakty z elektrod málo výtěžné – vysloveno jen podezření na možnou perforaci PK, dále popsán drobný ventrální pneumotorax 10mm. Pro suspektní nález provedena pravostranná ventrikulografie, kde jednoznačně prokázán přesah defibrilační elektrody mimo konturu PK cca o 8mm. Pacientka přeložena na kardiochirurgické pracoviště, kde pod TEE kontrolou extrahována defibrilační elektroda, výkon bez komplikací, dle kontrolního echa srdce drobný stacionární perikardiální výpotek. Následně s odstupem 2 týdnů zavedena nová defibrilační elektroda (do spodního septa PK), při dalším sledování pacientka bez potíží.
Závěr: V případě selhání rutinních diagnostických metod (RTG, UZV, CT) je pravostranná ventrikulografie vhodnou vyšetřovací metodou k odhalení perforace pravé komory elektrodou stimulačního/defibrilačního systému.
10 online
česky
