RIZIKOVÝ PROFIL A KVALITA ŽIVOTA NEMOCNÝCH PO INFARKTU MYOKARDU | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější a nejzávažnější onemocnění v civilizovaných zemích. V její patogenezi se uplatňují kromě klasických rizikových faktorů aterosklerózy také psychické vlivy, stres a deprese, které se podílí na zvýšení hladiny katecholaminů a kortizolu. Stresové hormony spolu se zvýšenou hodnotou lipidů a nikotinem vedou ke vzniku předčasných aterosklerotických změn, současně dochází k prokoagulačnímu stavu a zvyšuje se riziko aterotrombózy.
V současné době nalézáme kardiovaskulární onemocnění u stále mladších věkových skupin, u nichž mohou hrát významnou roli psychosomatické vlivy.

Cíl: Posouzení výskytu rizikových faktorů aterosklerózy u nemocných s akutním infarktem myokardu a možné změny životního stylu s odstupem 6 měsíců po prodělané koronární příhodě.

Metodika a výsledky: Nemocní hospitalizovaní na kardiologické jednotce intenzivní péče pro akutní infarkt myokardu v období 1.6.-1.9.2011. Do sledování byli zařazeni ženy do 60 a muži do 50 let. Nemocní byli vstupně požádáni o spolupráci a s odstupem 6 měsíců byli osloveni dotazníkem, který si kladl za cíl mimo jiné posoudit výskyt možné deprese a změny v sexuálním životě.

Výsledky: Budou prezentovány během sdělení

RIZIKOVÝ PROFIL A KVALITA ŽIVOTA NEMOCNÝCH PO INFARKTU MYOKARDU Tématický okruh: Sekundární prevence
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 398


Fujanová P.¹, Čubrová O.¹, Vodičková L.¹, Hromádka M.¹ ¹ Kardiologická JIP, Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň
Úvod: Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější a nejzávažnější onemocnění v civilizovaných zemích. V její patogenezi se uplatňují kromě klasických rizikových faktorů aterosklerózy také psychické vlivy, stres a deprese, které se podílí na zvýšení hladiny katecholaminů a kortizolu. Stresové hormony spolu se zvýšenou hodnotou lipidů a nikotinem vedou ke vzniku předčasných aterosklerotických změn, současně dochází k prokoagulačnímu stavu a zvyšuje se riziko aterotrombózy. V současné době nalézáme kardiovaskulární onemocnění u stále mladších věkových skupin, u nichž mohou hrát významnou roli psychosomatické vlivy. Cíl: Posouzení výskytu rizikových faktorů aterosklerózy u nemocných s akutním infarktem myokardu a možné změny životního stylu s odstupem 6 měsíců po prodělané koronární příhodě. Metodika a výsledky: Nemocní hospitalizovaní na kardiologické jednotce intenzivní péče pro akutní infarkt myokardu v období 1.6.-1.9.2011. Do sledování byli zařazeni ženy do 60 a muži do 50 let. Nemocní byli vstupně požádáni o spolupráci a s odstupem 6 měsíců byli osloveni dotazníkem, který si kladl za cíl mimo jiné posoudit výskyt možné deprese a změny v sexuálním životě. Výsledky: Budou prezentovány během sdělení

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA