VIEW AN ABSTRACT

Cíl: Známky časné repolarizace byly dříve považovány za variantu normy s benigní prognózou. Recentně byl nález časné repolarizace ve spodních svodech spojen se zvýšeným rizikem idiopatické fibrilace komor a úmrtí z arytmických příčin. Cílem naší studie bylo zjistit prevalenci časné repolarizace ve spodních svodech v reprezentativním vzorku české populace.
Soubor a Metodika: na klidovém 12 svodovém ekg od 603 pacientů ze studie post-MONICA ( 1% reprezentativní vzorek české populace) jsme hodnotili elevace J–bodu nad 1mm ve svodech II., III., aVF.
Výsledky: V reprezentativním vzorku české populace byly přítomny známky časné repolarizace ve spodních svodech u 10 osob z 603 hodnocených, což odpovídá prevalenci 1,7%. Ve srovnání s osobami bez známek časné repolarizace byli jedinci s časnou repolarizací častěji muži (70% vs. 40%, p<0.05), byli vyšší (180.5 ± 3.6 vs. 170.7 ± 9.3, p < 0.01), měli nižší TF (58.2 ± 10.1 vs. 67.0 ± 10.5, p = 0.01) a  kratší QTc interval (400.9 ± 21.8 vs. 423.7 ± 22.6, p < 0.01). Nezjistili jsme asociaci s věkem.
Závěr: V naší práci jsme poprvé popsali prevalenci časné repolarizace v české populaci. Zjištěná asociace s mužským pohlavím a bradykardií je ve shodě s literárními údaji.  Námi prokázané statisticky významné zkrácení QTc intervalu u pacientů s časnou repolarizací  podporuje dnes již uznávaný společný podklad syndromů s lokálními či globálními abnormalitami repolarizce - tzv. J-wave syndromů (ERS - syndrom časné repolarizace, BrS – syndrom Brugadových, SQTS – syndrom krátkého QT).