PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

VLIV KOUŘENÍ NA CHRONICKOU AKTIVACI SYMPATIKU U PACIENTŮ S ESENCIÁLNÍ HYPERTENZÍ Tématický okruh: Hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 680


Kára T.¹, Hering D.², Narkiewicz K.³, Souček M.⁴, Leinveber P.⁵, Vítovec J.⁶, Souček F.⁷ ¹ Interní oddělení - Divize kardiologie, Nemocnice Milosrdných bratří/CKTCH Brno/Mayo Clinic Rochester, Brno, ² Department of Hypertension and Diabetology,, Medical University Gdansk,, Gdansk, Poland, ³ Department of Hypertension and Diabetology, Medical University Gdansk, Gdansk, Poland, ⁴ II. interní klinika a Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, ⁵ Division of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, United States, ⁶ I. interní - kardioangiologická klinika a ICRC Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, ⁷ I. interní-kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny v Brně, Brno
Úvod a cíle: Předchozí studie ukázaly, že kouření významně přispívá ke krátkodobému ovlivnění sympatické nervové aktivity. Vliv statutu kuřák/nekuřák na klidovou aktivitu sympatických nervových vláken, měřenou pomocí mikroneurografie (muscle sympathetic nerve activity - MSNA) při hypertenzi není znám. Testovali jsme proto hypotézu, zda-li je kouření spojeno se zvýšením chronické aktivace sympatiku u pacientů s esenciální hypertenzí. Metodika: Měřili jsme MSNA, srdeční frekvenci (SF) a krevní tlak v klidu vleže na lůžku, a to u 30 kuřáků-hypertoniků (22 mužů, věk 38 ±4 roky, BMI 27 ±1 kg / m (2) ; průměr ±SEM). Tato měření byla porovnána s výsledky získanými od 38 hypertoniků-nekuřáků stejného pohlaví, věku a BMI. Všichni vyšetření pacienti podstoupili 24-h ambulantní monitorování krevního tlaku. Všichni pacienti byli nově diagnostikovaní, nikdy nebyli neléčeni s vysokým krevním tlakem a bez jakýchkoliv dalších známých onemocnění. Výsledky: SF u hypertoniků-kuřáků byla vyšší než u hypertoniků-nekuřáků jak během dne (86±3 vs 77±2 tepů / min, p <0,001) tak během noci (73±3 vs 66 ±2 tepů / min, p <0,01). MSNA byla zvýšena u kuřáků (36±3 vzruchů/ min) ve srovnání s nekuřáky (28±3 vzruchů/ min, p <0,01). Podobné výsledky byly získány když MSNA byla vyjádřena jako počet vzruchů/100 srdečních tepů. Vícenásobná lineární regresní analýza ukázala, že pouze věk a status kuřák/nekuřák nezávisle ovlivňovali aktivitu MSNA (R (2) = 0,42, p <0,001). Závěr: U pacientů s esenciální hypertenzí je kouření nezávisle spojeno s chronickým zvýšením aktivity sympatiku, měřené pomocí MSNA. Tato zjištění mohou být užitečné pro pochopení mechanismů, kterými kouření přispívá ke vzniku a progresi kardiovaskulárních onemocnění.