PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Radiofrekvenční katetrizační ablace (RFA) je léčebnou metodou volby u pacientů se symptomatickou fibrilací síní (FS) rezistentní na antiarytmickou léčbu. Navzdory časně příznivému efektu výkonu může dojít u části nemocných k pozdním rekurencím arytmie. Cílem práce byla retrospektivní analýza prediktorů velmi pozdních recidiv FS (po >1 roce) po RFA.

Metodika: Do analýzy bylo zařazeno celkem 120 nemocných (90 mužů, průměrný věk 55±10 let), kteří v období od ledna 2006 do prosince 2007 podstoupili RFA a byli bez dokumentované recidivy FS v prvních 12 měsících (měs.) po výkonu. Paroxysmální formu FS mělo 81%. Průměrná délka sledování byla 25± 9 měs. (medián 25 měs., rozmezí 17 – 36měs.) od výkonu do recidivy FS nebo do poslední klinické kontroly ve 36 měsíci. Asociace s velmi pozdní rekurencí byla hodnocena pomocí Kaplan-Meierovy analýzy u následujících parametrů: věk (průměr 55±10 let), velikost levé síně (LS, průměr 42 ± 6 mm), ejekční frakce levé komory (EFLK, průměr 54 ± 7%) a celkový čas aplikace radiofrekvenčního proudu (RF čas, průměr 2332 ± 1090s).

Výsledky:  K velmi pozdní recidivě FS došlo u 15% nemocných. Signifikantně vyšší asociaci s velmi pozdní rekurencí FS měli nemocní starší 56 let (p = 0.01, RR = 3.8) a nemocní s kratší celkovou délkou RF aplikace (RF čas ≤ 2154s, p = 0.03, RR = 4.1). Velikost LS > 42 mm představuje hraniční korelát k rekurenci arytmie (p = 0.08). Nebyl rozdíl ve výskytu rekurencí FS mezi paroxysmální a neparoxysmální FS (p = 0.28). Podobně nebyla prediktorem velmi pozdních rekurencí FS snížená EFLK ≤ 54% (p = 0.88).

Závěr: U malé části pacientů dochází k recidivám FS i po 1 roce po úspěšné selektivní RFA. Mezi prediktory těchto pozdních rekurencí patří věk pacienta a délka trvání aplikace RF energie. Naopak velikost LS, forma FS a snížená EFLK pozdní recidivy nepredikují.