PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Nález pravostranné intrakardiální trombózy byl doposud vždy označován jako příčina SZ prostřednictvím plicní embolie. Vznik během SZ doposud publikován nebyl.
Kazuistika: Výjezd záchranné služby k 85-leté nemocné pro dušnost. Bez známých chronických onemocnění, týden progrese dušnosti do klidové, oligurie. Klinickým vyšetřením včetně ultrasonografie hrudníku zjištěn subakutní Q-infarkt myokardu anteroseptálně Killip IV, tedy s kardiogenním šokem, s plicním edémem a s pravostranným městnáním. Sinusová tachykardie 146/min, systolický tlak 60 mm Hg, tachypnoe 28/min, saturace O2 60%. Ultrasonografie hrudníku prokázala pleurální výpotky, plicní edém, těžkou systolickou dysfunkci levé komory s významnou mitrální a tricuspidální regurgitací, žádné známky intrakardiální trombózy. Podán O2 maskou, intraoseálním vstupem furosemid 60 mg i.v., umělá plicní ventilace. Po přechodném zlepšení došlo po transportu nemocné do sanitního vozu k srdeční zástavě s asystolií. Zahájena kardiopulmonální resuscitace s echokardiografickým monitorováním. 5 minut po vzniku SZ došlo k vytvoření mobilních trombů v pravé síni. Přes podání heparinu 5000 j i.v. patrná progrese trombózy do pravé komory a rozvoj dilatace pravostranných oddílů. Po 30 minutách byla resuscitace ukončena pro trvající asystolii nereagující na léčbu. Pitva prokázala infarkt bez nálezu hluboké žilní trombózy, tromby z pravostranných oddílů byly vyplaveny při otevření srdce.
Závěr a diskuse: Kazuistika dokumentuje, že trombóza v pravostranných srdečních oddílech může vzniknout nejenom před SZ jako její příčina, ale i během SZ. Z toho vyplývají následující otázky:
1. Jak častý je popsaný fenomén?
2. Vznik akutní intrakardiální trombózy pravděpodobně zhoršuje primární úspěšnost resuscitace. Měli bychom u kardiální srdeční zástavy podávat preventivně heparin během zástavy?