PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Katetrizační náhrada aortální chlopně je dnes již ověřenou a fungující metodou pro nemocné se závažnou symptomatickou aortální stenozou, pro které je klasická chirurgická léčba kontraindikována, nejčastěji z důvodu vysokého operačního rizika. Jedním z možných následků TAVI je vznik převodních abnormalit.
Cíl: Cílem práce je zhodnotit, nakolik je preexistující RBBB spolehlivým indikátorem nutnosti TKS u pacientů po provedené TAVI.
Metodika: Od 8/2009 do 12/2011 jsme na našem pracovišti provedli celkem 98 TAVI. Všem pacientům byl implantován systém CoreValve. Do souboru jsme zařadili celkem 90 pac., z toho 42 mužů a 48 žen, jejich průměrný věk byl 78,2 roku. 74 pac. (82,22%) mělo před výkonem přítomný SR, 16 pacientů (17,77%) mělo fibrilaci síní. 8 pac. jsme ze souboru vyloučili pro již implantovaný TKS před TAVI. 

Výsledky: Postprocedurálně bylo nutné implantovat TKS 25 pacientům (27,7%). Naprostou většinu indikací tvořily pokročilé AV blokády. RBBB byla před TAVI přítomna u 6 pac.(6,66%), LBBB u 4 pac.( 4,44%), AVB 1.st. u 10 pac.(11,11%). Z celkového počtu pac. podstupujících TKS, kteří měli před výkonem přítomnou RBBB, byl KS implantován v 5 ze 6 případů (83,33%; p=0,0004). U pac. s preexistující LBBB před výkonem jsme implantovali TKS u jednoho pacienta (25%). V případě AVB 1.st. byla postprocedurálně nutná TKS u 4 z 10 pac.(40%). Rozdíly v implantacích pacientů s FS či SR nedosáhly statistické významnosti.
Závěr: Na základě analýzy našich dat se domníváme, že RBBB přítomna před výkonem se zdá být spolehlivým prediktivním faktorem potřeby implantace TKS po provedené TAVI. Naše závěry korelují s výsledky dosud publikovaných prací. Do budoucna bude vhodné se zaměřit na identifikaci dalších rizikových faktorů, jako např. velikost použitého dilatačního balonku, velikost aortálního anulu a velikost protézy resp. jejich poměr, hloubka implantace, tloušťka IVS apod.