PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

KYSELINA MOČOVÁ, LÉČBA ALLOPURINOLEM A MORTALITA PACIENTŮ S AKUTNÍM SRDEČNÍM SELHÁNÍM – VÝSLEDKY Z REGISTRU AHEAD Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 239


Málek F.¹, Ošťádal P.², Pařenica J.³, Jarkovský J.⁴, Vítovec J.⁵, Widimský P.⁶, Linhart A.⁷, Krüger A.², Vondráková D.², Špinar J.⁸ ¹ Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Prague, ² Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha, ³ Interní kardiologická klinika, FN Brno Bohunice, Brno, ⁴ Biostatistiky a analýzy, Masarykova Univerzita, Brno, ⁵ I. interní klinika kardiologie a angiologie, Nemocnice U sv. Anny, Brno, ⁶ III. interní-kardiologická a angiologická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha, ⁷ II. interní klinika kardiologie a angiologie, VFN, Praha, ⁸ Interní kardiologická klinika, FN Brno-Bohunice, Brno
Východisko: Koncentrace kyseliny močové (KM) jako finálního produktu metabolizmu purinů jsou časté zvýšené u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS) s negativním prognostickým dopadem. Význam KM u pacientů s akutním srdečním selháním (ASS) je méně zřetelný. Cíle práce: Zjistit prognostický význam KM na hospitalizační a dlouhodobou mortalitu pacientů z databáze Acute- HEart FAilure Database registry (AHEAD). Soubor pacientů a metodika: tato studie zahrnuje 1255 pacientů s akutní dekompenzací CHSS, de novo ASS nebo kardiogenním šokem od září 2006 do října 2009. Pacienti s akutním koronárním syndromem (AKS) nebo plicní embolií (PE) nebyli do studie zařazeni. Výsledky: průměrný věk byl 73,4 roku, 43% byly ženy, medián pobytu v nemocnici byl 8 dní a hospitalizační mortalita byla 7,6%. Medián KM byl 432 μmol/l, medián eGFR 49.0 ml/min, medián NT-proBNP 5510 pg/ml. Predikátory hospitalizační mortality byly: KM > 515 μmol/l (p < 0.001), eGFR < 30 ml/min (p < 0.001), Na ≤ 135 mmol/l a pozitivní troponin. Predikátory dlouhodobé mortality byly: KM > 500 μmol/l (p < 0.001), eGFR < 30 ml/min (p < 0.001), Na ≤ 135 mmol/l a hemoglobin (Hb) < 130 g/l (p < 0.001). Jednoroční přežívání pacientů propuštěných po epizodě ASS z nemocnice (n = 1159) bylo 75.6% a dvouleté přežití bylo 66.8 %. Přežívání pacientů léčených AL bylo významně nižší než pacientů neléčených AL (70.1% vs 77.2% pro jednoroční přežívání a 60.3% vs 68.5% pro dvouleté přežití). Pacienti na AL před přijetím pro ASS byli častěji muži, měli pokročilejší NYHA, nižší ejekční frakci LK, nižší eGFR, nižší Na, Hb a byli častěji léčeni přístrojovou léčbou CHSS. Závěry: Vyšší KM a léčba AL byly u pacientů s ASS spojeny s vyšší hospitalizační a dlouhodobou mortalitou. Cut-off KM pro hospitalizační mortalitu byla > 515 μmol/l a pro dlouhodobou mortalitu > 500 μmol/l. Léčba AL identifikuje pacienty v nejvyšším riziku.