INTERVENČNÍ METODY V LÉČBĚ REFRAKTERNÍ ANGINY PECTORIS - DESETILETÉ ZKUŠENOSTI V ČR | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Refrakterní angina pectoris (RAP) je chronické onemocnění s přetrvávající limitující anginou pectoris přes maximalizovanou tolerovanou antianginózní medikaci u nemocných, kteří nejsou vhodnými kandidáty k revaskularizační intervenci (PCI či aortokoronární bypass) z důvodu nevhodného koronarografického nálezu nebo při vysokém riziku operace.Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup.Mezi možné intervenční léčebné metody vedoucí k symptomatické úlevě při RAP patří neuromodulační metody (SCS - spinal cord stimulation), sympatické denervace myokardu (ambulantní blokáda ganglia stellata (GS),radiofrekvenční termoléze,endoskopická hrudní sympatektomie) či algeziologické techniky (tunelizovaná epidurální analgezie - TEA).

Soubor a metodika: V současné době je léčba v ČR centralizována do dvou spolupracujících center (VFN a NNH v Praze). Od roku 1998 byla intervence provedena u 62 pacientů s RAP. SCS byla implantována u 31 pacientů (nejvíce 26 v NNH, prům.věku 60let), blokáda či denervace hrudního symatiku u 30 pacientů (22 endoskopická hrudní sympatektomie,prům.věku 62 let a 8 blokáda GS), v jednom případě u 80 leté pacientky s četnými komorbiditami byla zavedena TEA. Pacienti byli v pravidelných intervalech klinicky sledováni (hodnocení AP, počet stenokardií, spotřeba krátkodobých nitrátů, dotazníky na kvalitu života) na pracovištích,která provedla danou intervenci.

Výsledky: V obou sledovaných modalitách se u více než 90% pacientů při průměrném sledování 5 let významně zmírňuje anginózní symtomatologie a klesá spotřeba krátkodobých nitrátů, optimalizuje se denní aktivita a dochází ke zlepšení kvality života.

Závěr: Na základě našich desetiletých zkušeností lze konstatovat, že intervenční techniky (neuromodulace i denervace hrudního sympatiku) v terapii RAP zmírňují anginózní symtomatologii a zlepšují ve střednědobém horizontu kvalitu života.

INTERVENČNÍ METODY V LÉČBĚ REFRAKTERNÍ ANGINY PECTORIS - DESETILETÉ ZKUŠENOSTI V ČR Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 353


Dobiáš M.¹, Neužil P.², Michálek P.¹, Fricová J.¹, Demeš R.³, Urgošík D.⁴, Stříteský M.¹ ¹ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1.LFUK a VFN, Praha, ² Kardiologické oddělení Kardiocentra, Nemocnice Na Homolce, ³ I.chirurgická klinika, VFN, Praha, ⁴ Stereotaktická a radiační neurochirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha
Úvod: Refrakterní angina pectoris (RAP) je chronické onemocnění s přetrvávající limitující anginou pectoris přes maximalizovanou tolerovanou antianginózní medikaci u nemocných, kteří nejsou vhodnými kandidáty k revaskularizační intervenci (PCI či aortokoronární bypass) z důvodu nevhodného koronarografického nálezu nebo při vysokém riziku operace.Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup.Mezi možné intervenční léčebné metody vedoucí k symptomatické úlevě při RAP patří neuromodulační metody (SCS - spinal cord stimulation), sympatické denervace myokardu (ambulantní blokáda ganglia stellata (GS),radiofrekvenční termoléze,endoskopická hrudní sympatektomie) či algeziologické techniky (tunelizovaná epidurální analgezie - TEA). Soubor a metodika: V současné době je léčba v ČR centralizována do dvou spolupracujících center (VFN a NNH v Praze). Od roku 1998 byla intervence provedena u 62 pacientů s RAP. SCS byla implantována u 31 pacientů (nejvíce 26 v NNH, prům.věku 60let), blokáda či denervace hrudního symatiku u 30 pacientů (22 endoskopická hrudní sympatektomie,prům.věku 62 let a 8 blokáda GS), v jednom případě u 80 leté pacientky s četnými komorbiditami byla zavedena TEA. Pacienti byli v pravidelných intervalech klinicky sledováni (hodnocení AP, počet stenokardií, spotřeba krátkodobých nitrátů, dotazníky na kvalitu života) na pracovištích,která provedla danou intervenci. Výsledky: V obou sledovaných modalitách se u více než 90% pacientů při průměrném sledování 5 let významně zmírňuje anginózní symtomatologie a klesá spotřeba krátkodobých nitrátů, optimalizuje se denní aktivita a dochází ke zlepšení kvality života. Závěr: Na základě našich desetiletých zkušeností lze konstatovat, že intervenční techniky (neuromodulace i denervace hrudního sympatiku) v terapii RAP zmírňují anginózní symtomatologii a zlepšují ve střednědobém horizontu kvalitu života.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA