PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

V důsledku elektromagnetické interference nebo rozptylu záření během radioterapie může dojít k poruše komunikace implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD) s programátorem, neadekvátnímu výboji nebo ke změně programace přístroje. Tato kazuistika popisuje poruchu funkce ICD u 84-letého pacienta s anamnézou chronické ICHS a těžké poinfarktové dysfunkce LK, kterému byl implantován jednodutinový ICD (Lumax 540 VR-T, Biotronik) v rámci sekundární prevence náhlé srdeční smrti do levé podklíčkové krajiny. Půl roku po implantaci byl pacient přijat k vyšetření pro dva výboje vzniklé při odpočinku doma bez jiných subjektivních potíží. Během celého předcházejícího sledování byl pacient bez záchytu komorové tachykardie a bez výboje. Při interogaci přístroje byla zjištěna změnu programace do záložního (back-up) modu, který má naprogramovánu pouze zónu fibrilace komor od srdeční frekvence 150/min a základní stimulační režim VVI 70/min. Současně došlo k vymazání epizod v paměti přístroje a v záložním modu se záznam epizod neprovádí. Přístroj byl resetován a byla obnovena jeho původní programace. Nebyly zjištěny poruchy sensingu, stimulace a impedance defibrilační elektrody. Příčinou přeprogramování přístroje bylo s vysokou pravděpodobností poškození interní paměti ICD radioterapií karcinomu močového měchýře (lineární urychlovač, celková zevní dávka 60 Gy/ během 30 frakcí). Implantát byl při ozařování standardně odstíněn a byl zcela mimo ozařovací pole. Týden před výboji pacient absolvoval poslední ozařovací frakci. Při následující analýze bylo zjištěno, že ke změně parametrů přístroje došlo v den zahájení druhé fáze radioterapie. V dalším sledovaném období byl pacient bez obtíží a nebyla zjištěna další porucha přístroje. Tato kazuistika poukazuje na nutnost správného odstínění implantovaných přístrojů a jejich pravidelných kontrol v průběhu radioterapie.