KORONÁRNÍ A KAROTICKÝ PRŮTOK A KORONÁRNÍ PERFUZNÍ TLAK U EXPERIMENTÁLNÍHO MODELU PROTRAHOVANÉ SRDEČNÍ ZÁSTAVY LÉČENÉ RŮZNÝMI REŽIMY VENOARTERIÁLNÍHO ECMO A INTRAAORTÁLNÍ BALONKOVÉ KONTRAPULZACE | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je využívána i u srdeční zástavy (CA). Srovnali jsme femoro-femorální (FF) a femoro-subklaviální (FS) ECMO a příspěvek intraaortální balónkové kontrapulzace (IABK) u modelu protrahované CA léčené ECMO.
Metody: U 11 prasat (50.3±3.4 kg) byla CA náhodně léčena FF a FS ECMO±IABK. Na 15 minut byla indukována fibrilace komor, oběh byl obnoven zvýšením průtoku ECMO na 100 mL/kg/min. Byl měřen CaBF a CBF, mozková a periferní regionální saturace kyslíku, monitorován CPP, myokardiální metabolizmus kyslíku a zhodnocena resuscitabilita.
Výsledky: CaBF >=80% bazálních hodnot byl dosažen při všech režimech. CBF >=80% byl dosažen jen při FF ECMO, 90.0% (66.1, 98.6). Přidání IABK k FF ECMO snížilo CBF na 60.7% (55.1, 86.2) bazálních hodnot, p=0.004. FS ECMO poskytlo průtok 70.0% (49.1, 113.2) bazálního CBF, což bylo významně nižší než FF, p=0.039. Přidání IABK k FS ECMO CBF významně nezměnilo, ale zajistilo významně vyšší průtok než kombinace FF ECMO + IABK , 76.7% (71.9, 111.2) bazálních hodnot, p=0.026. Jak mozková, tak periferní regionální saturace kyslíku klesly okamžitě po vyvolání CA na 23% (15.0, 32.3) a 34% (23.5, 34.0) a normalizovaly se po spuštění ECMO. Všechny použité ECMO režimy zajistily mozkové saturace >=80% bazálních hodnot a mezi jednotlivými režimy nebyly významné rozdíly. CPP poklesl po CA na 15 mmHg (9.5, 20.8) a po obnovení oběhu pomocí ECMO postupně stoupal až na 68 mmHg (43.3, 84.0), p=0.003, především při FF ECMO. Resuscitabilita byla vysoká, dosáhli jsme obnovení oběhu u 73% zvířat v 5. i v 60. minutě.
Závěry: U prasečího biomodelu protrahované srdeční zástavy léčené ECMO zajišťoval jak FF, tak FS přístup dostatečnou perfuzi a oxygenaci mozku. FF ECMO poskytovalo lepší CBF než FS ECMO. Přidání IABK k FF ECMO koronární průtok zhoršovalo. CPP na ECMO roste v čase, a to lépe na FF ECMO.

KORONÁRNÍ A KAROTICKÝ PRŮTOK A KORONÁRNÍ PERFUZNÍ TLAK U EXPERIMENTÁLNÍHO MODELU PROTRAHOVANÉ SRDEČNÍ ZÁSTAVY LÉČENÉ RŮZNÝMI REŽIMY VENOARTERIÁLNÍHO ECMO A INTRAAORTÁLNÍ BALONKOVÉ KONTRAPULZACE Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 691


Bělohlávek J.¹, Mlček M.², Huptych M.³, Svoboda T.², Havránek Š.⁴, Ošťádal P.⁵, Bouček T.¹, Mrázek V.¹, Linhart A.¹, Kittnar O.⁶ ¹ II. Interní klinika, VFN Praha, Praha, ² 1. LF UK v Praze, Fyziologický ústav, ³ BioDat Research Group, Oddělení kybernetiky, FEL, ČVUT, ⁴ VFN Praha, ⁵ Kardiologické oddělení, Nemocnice na Homolce, ⁶ Fyziologický ústav, 1. LF UK
Úvod: Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je využívána i u srdeční zástavy (CA). Srovnali jsme femoro-femorální (FF) a femoro-subklaviální (FS) ECMO a příspěvek intraaortální balónkové kontrapulzace (IABK) u modelu protrahované CA léčené ECMO. Metody: U 11 prasat (50.3±3.4 kg) byla CA náhodně léčena FF a FS ECMO±IABK. Na 15 minut byla indukována fibrilace komor, oběh byl obnoven zvýšením průtoku ECMO na 100 mL/kg/min. Byl měřen CaBF a CBF, mozková a periferní regionální saturace kyslíku, monitorován CPP, myokardiální metabolizmus kyslíku a zhodnocena resuscitabilita. Výsledky: CaBF >=80% bazálních hodnot byl dosažen při všech režimech. CBF >=80% byl dosažen jen při FF ECMO, 90.0% (66.1, 98.6). Přidání IABK k FF ECMO snížilo CBF na 60.7% (55.1, 86.2) bazálních hodnot, p=0.004. FS ECMO poskytlo průtok 70.0% (49.1, 113.2) bazálního CBF, což bylo významně nižší než FF, p=0.039. Přidání IABK k FS ECMO CBF významně nezměnilo, ale zajistilo významně vyšší průtok než kombinace FF ECMO + IABK , 76.7% (71.9, 111.2) bazálních hodnot, p=0.026. Jak mozková, tak periferní regionální saturace kyslíku klesly okamžitě po vyvolání CA na 23% (15.0, 32.3) a 34% (23.5, 34.0) a normalizovaly se po spuštění ECMO. Všechny použité ECMO režimy zajistily mozkové saturace >=80% bazálních hodnot a mezi jednotlivými režimy nebyly významné rozdíly. CPP poklesl po CA na 15 mmHg (9.5, 20.8) a po obnovení oběhu pomocí ECMO postupně stoupal až na 68 mmHg (43.3, 84.0), p=0.003, především při FF ECMO. Resuscitabilita byla vysoká, dosáhli jsme obnovení oběhu u 73% zvířat v 5. i v 60. minutě. Závěry: U prasečího biomodelu protrahované srdeční zástavy léčené ECMO zajišťoval jak FF, tak FS přístup dostatečnou perfuzi a oxygenaci mozku. FF ECMO poskytovalo lepší CBF než FS ECMO. Přidání IABK k FF ECMO koronární průtok zhoršovalo. CPP na ECMO roste v čase, a to lépe na FF ECMO.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA