STŘEDNĚDOBÁ STABILITA LEVOKOMOROVÉ EPIKARDIÁLNÍ ELEKTRODY PRO SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBU | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) zmírňuje projevy srdečního selhání (SS) a především redukuje morbiditu i mortalitu. Standardem pro implantaci levokomorové (LK) elektrody je retrográdní transvenozní implantace do laterální větve koronárního sinu. Asi u 10 % nemocných retrográdní zavedení LK elektrody selhává.
Cíl: Cílem práce bylo posoudit ve střednědobém sledování stabilitu epikardiální LK stimulace u SRL pomocí sledování stimulačního prahu a stimulačního odporu.
Metody a výsledky: 33 pacientů (22 mužů) průměrného věku 69 let, podstoupila implantaci LK elektrody z minithorakotomie, průměrná doba sledování 2 roky. Stimulační prah a stimulační odpor byl měřen bezprostředně po implantaci, v prvním měsíci a poté v prvním a druhé roce sledování.
Výsledky: Bezprostředně po implantaci byl stimulační prah v průměru 0,9 V, v prvním měsíci 1,25 V, v prvním roce 2,25 V a v druhém roce v průměru 1,95 V (vše při délce impulzu 0,5 ms). Časná komplikace (do 30 dnů) se vyskytla u 1 pacienta, pozdní (nad 30 dnů) u třech pacientů.
Závěr: Epikardiální levokomorová elektroda pro SRL je v střednědobém sledování relativně bezpečná a efektivní alternativa neúspěšné implantace transvenozní LK elektrody.

STŘEDNĚDOBÁ STABILITA LEVOKOMOROVÉ EPIKARDIÁLNÍ ELEKTRODY PRO SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBU Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 587


Fedorco M.¹, Šantavý P.², Bulava A.³, Marek D.¹, Doupal V.⁴, Táborský M.⁵ ¹ 1. interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, ² Kardiochirurgická Klinika, FN Olomouc, Olomouc, ³ Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s., České Budějovice, ⁴ I. interní klinika - kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, ⁵ I. interní klinika, FN Olomouc, Olomouc
Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) zmírňuje projevy srdečního selhání (SS) a především redukuje morbiditu i mortalitu. Standardem pro implantaci levokomorové (LK) elektrody je retrográdní transvenozní implantace do laterální větve koronárního sinu. Asi u 10 % nemocných retrográdní zavedení LK elektrody selhává. Cíl: Cílem práce bylo posoudit ve střednědobém sledování stabilitu epikardiální LK stimulace u SRL pomocí sledování stimulačního prahu a stimulačního odporu. Metody a výsledky: 33 pacientů (22 mužů) průměrného věku 69 let, podstoupila implantaci LK elektrody z minithorakotomie, průměrná doba sledování 2 roky. Stimulační prah a stimulační odpor byl měřen bezprostředně po implantaci, v prvním měsíci a poté v prvním a druhé roce sledování. Výsledky: Bezprostředně po implantaci byl stimulační prah v průměru 0,9 V, v prvním měsíci 1,25 V, v prvním roce 2,25 V a v druhém roce v průměru 1,95 V (vše při délce impulzu 0,5 ms). Časná komplikace (do 30 dnů) se vyskytla u 1 pacienta, pozdní (nad 30 dnů) u třech pacientů. Závěr: Epikardiální levokomorová elektroda pro SRL je v střednědobém sledování relativně bezpečná a efektivní alternativa neúspěšné implantace transvenozní LK elektrody.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA