DLOUHODOBÁ MORTALITA PACIENTŮ SE SYMPTOMATICKOU ISCHEMICKOU CHOROBOU DOLNÍCH KONČETIN V KLINICKÉ PRAXE A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JEJÍ PROGNÓZU | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: zhodnotit dlouhodobou mortalitu nemocných se symptomatickou ICHDK léčených na našem pracovišti a zjistit hlavní faktory ovlivňující jejich prognózu.
Metoda: provedli jsme retrospektivní analýzu všech pacientů, kteří byli opakovaně katetrizováni pro symptomatickou ICHDK v naší katetrizační laboratoři za posledních 10 let. Časový interval mezi jednotlivými katetrizacemi byl minimálně 6 měsíců. Celkem byly získány údaje o 379 pacientech (267 mužů, věk 62 ±10let), kteří splňovali vstupní kriteria ICHDK II až IV stadia. Pomoci databáze pojišťoven jsme získali údaje o mortalitě.
Výsledky: Celkem 10,5% pacientů mělo ICHDK ve stadiu Fontaine IIa, 70,2% ve st. IIb, 10,8% ve stadiu III. a ve IV.stadiu 3,1%. V době první angiografie 14% pacientů mělo kritickou končetinovou ischemii (CLI). Průměrná doba sledování byla 5,08±2,33 let. Během sledování došlo ke zhoršení závažnosti ICHDK u 43% nemocných. Až 35% klaudikantů mělo zhoršení stavu alespoň o jeden stupeň fontainové klasifikace. 5-letá mortalita v celém souboru byla 24%. Nejvyšší mortalitu měli pacienti s ICHK IV.st. (50%). Průměrná mortalita nemocných s CLI byla významně vyšší oproti klaudikantům (35,8 % vs 22,4 % p<0,04). Nemocní, kteří během kontrolní angiografie měli zhoršení symptomů, měli též vyšší mortalitu (34% vs 16,7%, p <0,0002). Nebyl nalezen rozdíl v mortalitě mužů a žen. Největší zhoršení kardiovaskulárního rizika měli pacienti s ICHS při první angiografii (HR 2,47, 95% CI 1,6-3,8, p <0,0001).
Závěr:Mortalita pacientů s ICHDK je i v posledních letech nadále vysoká a nemění se ve srovnání s mortalitou ICHS, přes veškeré moderní intervence aplikované u této vysoce rizikové populace. V budoucnu bude nutné aktivní vyhledávání těchto pacientů již v asymptomatickém stadiu choroby s cílem důslednější implementace primárních a sekundárních preventivních opatření.

DLOUHODOBÁ MORTALITA PACIENTŮ SE SYMPTOMATICKOU ISCHEMICKOU CHOROBOU DOLNÍCH KONČETIN V KLINICKÉ PRAXE A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JEJÍ PROGNÓZU Tématický okruh: Ateroskleróza
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 682


Lubanda J.¹, Chochola M.¹, Karetová D.¹, Šinková J.¹, Ručka D.¹, Prochazka P.¹, Skalická L.¹, Bojanovská K.¹, Vařejka P.¹, Linhart A.² ¹ II. interní klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná Fakultní Nemocnice a 1.LFUK, Praha, ² VFN Univerzity Karlovy, Praha
Cíl: zhodnotit dlouhodobou mortalitu nemocných se symptomatickou ICHDK léčených na našem pracovišti a zjistit hlavní faktory ovlivňující jejich prognózu. Metoda: provedli jsme retrospektivní analýzu všech pacientů, kteří byli opakovaně katetrizováni pro symptomatickou ICHDK v naší katetrizační laboratoři za posledních 10 let. Časový interval mezi jednotlivými katetrizacemi byl minimálně 6 měsíců. Celkem byly získány údaje o 379 pacientech (267 mužů, věk 62 ±10let), kteří splňovali vstupní kriteria ICHDK II až IV stadia. Pomoci databáze pojišťoven jsme získali údaje o mortalitě. Výsledky: Celkem 10,5% pacientů mělo ICHDK ve stadiu Fontaine IIa, 70,2% ve st. IIb, 10,8% ve stadiu III. a ve IV.stadiu 3,1%. V době první angiografie 14% pacientů mělo kritickou končetinovou ischemii (CLI). Průměrná doba sledování byla 5,08±2,33 let. Během sledování došlo ke zhoršení závažnosti ICHDK u 43% nemocných. Až 35% klaudikantů mělo zhoršení stavu alespoň o jeden stupeň fontainové klasifikace. 5-letá mortalita v celém souboru byla 24%. Nejvyšší mortalitu měli pacienti s ICHK IV.st. (50%). Průměrná mortalita nemocných s CLI byla významně vyšší oproti klaudikantům (35,8 % vs 22,4 % p<0,04). Nemocní, kteří během kontrolní angiografie měli zhoršení symptomů, měli též vyšší mortalitu (34% vs 16,7%, p <0,0002). Nebyl nalezen rozdíl v mortalitě mužů a žen. Největší zhoršení kardiovaskulárního rizika měli pacienti s ICHS při první angiografii (HR 2,47, 95% CI 1,6-3,8, p <0,0001). Závěr:Mortalita pacientů s ICHDK je i v posledních letech nadále vysoká a nemění se ve srovnání s mortalitou ICHS, přes veškeré moderní intervence aplikované u této vysoce rizikové populace. V budoucnu bude nutné aktivní vyhledávání těchto pacientů již v asymptomatickém stadiu choroby s cílem důslednější implementace primárních a sekundárních preventivních opatření.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA