KATETRIZAČNÍ IMPLANTACE MELODY CHLOPNĚ DO PULMONÁLNÍ POZICE A STENTOVÁNÍ NATIVNÍ KOARKTACE AORTY POKRYTÝM STENTEM – DALŠÍ KROKY V INTERVENČNÍ LÉČBĚ PACIENTŮ S VROZENOU SRDEČNÍ VADOU | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Chirurgická léčba řady složitých vrozených srdečních vad vyžaduje náhradu pulmonální chlopně a kmene plicnice konduitem, nejčastěji homograftem. Tato metoda je velice účinná, ale životnost homograftu je limitovaná a to zejména u rostoucích dětí. To předpokládá během života 5 až 10 chirurgických výměn konduitů. Metoda katetrizační implatace pulmonální chlopně „Melody“ umožňuje u vhodných pacientů počet reoperací snížit. V loňském roce jsme chlopeň katetrizačně implantovali u dvou dospělých pacientek (29 a 35r.) po radikální operaci atrezie plicnice s defektem komorového septa v dětském věku, nyní s kalcifikovaným, stenotickým a nedomykavým homograftem a dysfunkcí pravé komory. Tlakový gradient klesl po výkonu z 50 resp. 33 torr na 15 resp. 5 torr. Zúžení homograftu se rozšířilo z 10,5 resp. 10,1 mm na 19 resp. 21,9 mm. Poměr tlaku RV/AO klesl 83% z resp. 71% na 37% resp. 41%. Stupeň pulmonální insuficience se snížil z 2-3 stup. u obou na 0 resp. 1-2 stup. Výkony proběhly bez komplikací.
Katetrizační léčbu nativní koarktace aorty (COA) za použití pokrytých stentů (stentgraftů) jsme zahájili koncem roku 2010. První výkony jsme provedli u dvou dětí (15 a 13r.) a dvou dospělých pacientek (obě 43r.) Systolický vrcholový tlakový gradient na COA jsme eliminovali u všech pacientů z původních 30,8 (SD 11,0) torr, (p<0.05). Zúžení v místě COA s podařilo výkonem rozšířit z 5,8 (SD 2,7) mm na 15,1 (SD 2,1) mm, (p<0.05). Poměr průměru COA k průměru descendentní aorty se po zavedení pokrytého stentu významně zvýšil z 0,31 (SD 0,14) na 0,79 (SD 0,07) (p<0.05). Jedinou komplikací byla iatrogenní stenóza zevní femorální arterie u prvního pacienta vyžadující chirurgickou intervenci.
Obě představené metody považujeme za účinné, ve srovnání s chirurgickou léčbou pacienty méně zatěžující a přiměřeně bezpečné.

Podporováno výzkumným záměrem MZOFNM2005-6302

KATETRIZAČNÍ IMPLANTACE MELODY CHLOPNĚ DO PULMONÁLNÍ POZICE A STENTOVÁNÍ NATIVNÍ KOARKTACE AORTY POKRYTÝM STENTEM – DALŠÍ KROKY V INTERVENČNÍ LÉČBĚ PACIENTŮ S VROZENOU SRDEČNÍ VADOU Tématický okruh: Pediatrická kardilogie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 495


Tax P.¹, Reich O.¹, Škovránek J.¹ ¹ Dětské kardiocentrum, FN Motol, Praha
Chirurgická léčba řady složitých vrozených srdečních vad vyžaduje náhradu pulmonální chlopně a kmene plicnice konduitem, nejčastěji homograftem. Tato metoda je velice účinná, ale životnost homograftu je limitovaná a to zejména u rostoucích dětí. To předpokládá během života 5 až 10 chirurgických výměn konduitů. Metoda katetrizační implatace pulmonální chlopně „Melody“ umožňuje u vhodných pacientů počet reoperací snížit. V loňském roce jsme chlopeň katetrizačně implantovali u dvou dospělých pacientek (29 a 35r.) po radikální operaci atrezie plicnice s defektem komorového septa v dětském věku, nyní s kalcifikovaným, stenotickým a nedomykavým homograftem a dysfunkcí pravé komory. Tlakový gradient klesl po výkonu z 50 resp. 33 torr na 15 resp. 5 torr. Zúžení homograftu se rozšířilo z 10,5 resp. 10,1 mm na 19 resp. 21,9 mm. Poměr tlaku RV/AO klesl 83% z resp. 71% na 37% resp. 41%. Stupeň pulmonální insuficience se snížil z 2-3 stup. u obou na 0 resp. 1-2 stup. Výkony proběhly bez komplikací. Katetrizační léčbu nativní koarktace aorty (COA) za použití pokrytých stentů (stentgraftů) jsme zahájili koncem roku 2010. První výkony jsme provedli u dvou dětí (15 a 13r.) a dvou dospělých pacientek (obě 43r.) Systolický vrcholový tlakový gradient na COA jsme eliminovali u všech pacientů z původních 30,8 (SD 11,0) torr, (p<0.05). Zúžení v místě COA s podařilo výkonem rozšířit z 5,8 (SD 2,7) mm na 15,1 (SD 2,1) mm, (p<0.05). Poměr průměru COA k průměru descendentní aorty se po zavedení pokrytého stentu významně zvýšil z 0,31 (SD 0,14) na 0,79 (SD 0,07) (p<0.05). Jedinou komplikací byla iatrogenní stenóza zevní femorální arterie u prvního pacienta vyžadující chirurgickou intervenci. Obě představené metody považujeme za účinné, ve srovnání s chirurgickou léčbou pacienty méně zatěžující a přiměřeně bezpečné. Podporováno výzkumným záměrem MZOFNM2005-6302

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA