ABLACE IDIOPATICKÉ EKTOPIE Z BAZE POSTERIORNÍHO PAPILÁRNÍHO SVALU V PRAVÉ KOMOŘE
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace1 II. interní klinika, VFN Praha, Praha, 2 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Úvod: Symptomatická idiopatická komorová ektopie je řešitelná katetrizační ablací. Fokus arytmie se nejčastěji nachází ve výtokovém traktu pravé komory či levé komory nebo souvisí s převodním systémem. Méně obvykle vychází arytmie z oblasti papilárních svalů v levé nebo pravé komoře.
Popis případu: 59letý muž s anamnézou prodělané tako-tsubo kardiomyopatie v září 2011 s již normalizovanou systolickou funkcí levé komory, s normálním nálezem při MRI srdce a negativním koronarogramem byl přijat v listopadu 2011 ke katetrizační ablaci monomorfních extrasystol z pravé komory. Komorová ektopie tvořila 16% všech QRS komplexů při 24hod EKG monitoraci. Arytmie byla dokumentována již dva měsíce před a měsíc po prodělané tako-tsubo kardiomyopatii. Při ablačním výkonu byl fokus elektroanatomicky mapován (CARTO) a pomocí intrakardiální echokardiografie byla ověřena jeho těsná souvislost s bazí posteriorního papilárního svalu v pravé komoře. V obtížně navigovatelném místě úspěšné radiofrekvenční ablace byla dokumentována přítomnost distálních vláken převodního systému.
Závěr: Papilární svaly v pravé komoře jsou méně obvyklou lokalizací fokusu idiopatické komorové ektopie (~5%). Souvislost fokusu s převodním systémem v oblasti posteriorního papilárního svalu byla také dokumentována vzácně. Prodělaná tako-tsubo kardiomyopatie byla pravděpodobně jen náhodným interkurentním onemocněním. Přímá vizualizace pomocí intrakardiální echokardiografie umožňuje diagnostickou kategorizaci fokálních zdrojů a zásadně usnadňuje navigaci a ablaci v anatomicky složitých oblastech.
Popis případu: 59letý muž s anamnézou prodělané tako-tsubo kardiomyopatie v září 2011 s již normalizovanou systolickou funkcí levé komory, s normálním nálezem při MRI srdce a negativním koronarogramem byl přijat v listopadu 2011 ke katetrizační ablaci monomorfních extrasystol z pravé komory. Komorová ektopie tvořila 16% všech QRS komplexů při 24hod EKG monitoraci. Arytmie byla dokumentována již dva měsíce před a měsíc po prodělané tako-tsubo kardiomyopatii. Při ablačním výkonu byl fokus elektroanatomicky mapován (CARTO) a pomocí intrakardiální echokardiografie byla ověřena jeho těsná souvislost s bazí posteriorního papilárního svalu v pravé komoře. V obtížně navigovatelném místě úspěšné radiofrekvenční ablace byla dokumentována přítomnost distálních vláken převodního systému.
Závěr: Papilární svaly v pravé komoře jsou méně obvyklou lokalizací fokusu idiopatické komorové ektopie (~5%). Souvislost fokusu s převodním systémem v oblasti posteriorního papilárního svalu byla také dokumentována vzácně. Prodělaná tako-tsubo kardiomyopatie byla pravděpodobně jen náhodným interkurentním onemocněním. Přímá vizualizace pomocí intrakardiální echokardiografie umožňuje diagnostickou kategorizaci fokálních zdrojů a zásadně usnadňuje navigaci a ablaci v anatomicky složitých oblastech.
