SUBPLEURÁLNÍ HEMATOM – NEOBVYKLÁ KOMPLIKACE TRANSRADIÁLNÍHO PŘÍSTUPU | XX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Transradiální přístup při koronarografickém vyšetření je obecně považován za bezpečný a je zatížen nízkým rizikem závažných komplikací.
V kasuistice poukazujeme na možnost neobvyklé krvácivé komplikace při koronarografii z pravé radiální tepny. Zavedení vodiče bylo komplikováno perforací malé větve podklíčkové tepny s následným krvácením do subpleurálního prostoru. Krvácení se již během výkonu klinicky manifestovalo bolestmi na hrudi pleurálního charakteru, angiograficky extravasátem a depem kontrastní látky v pravé podklíčkové krajině. K zastavení krvácení došlo po 5-minutové insuflaci balonku v místě perforované cévy. Indikací k elektivní koronarografii byly recidivující atypické bolesti na hrudi u 54-letého pacienta s kumulací rizikových faktorů pro ICHS, avšak při vyšetření byl zjištěn normální nález na koronárních tepnách. V dalším průběhu byl nemocný hemodynamicky stabilní, bez nutnosti hemosubstituce, nedošlo k provalení hematomu do pleurální dutiny a rozvoji hemotoraxu. Dle CT a RTG kontrol se v dalším časovém průběhu během 5-ti měsíců subpleurální hematom při konzervativním postupu kompletně resorboval.
Kasuistikou upozorňujeme na nutnost vzít do úvahy i tuto možnost v rámci diferenciální diagnostiky při bolestech na hrudi vzniklých během koronarografie a pečlivou rozvahu při indikaci k tomuto vyšetření.

SUBPLEURÁLNÍ HEMATOM – NEOBVYKLÁ KOMPLIKACE TRANSRADIÁLNÍHO PŘÍSTUPU Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 276


Bunček Ľ.¹, Rozsíval V.² ¹ Kardiologické odd. , Interní klinika, Pardubická krajská nemocnice, a.s., Pardubice, ² Agel, Kardiologické centrum, Pardubice
Transradiální přístup při koronarografickém vyšetření je obecně považován za bezpečný a je zatížen nízkým rizikem závažných komplikací. V kasuistice poukazujeme na možnost neobvyklé krvácivé komplikace při koronarografii z pravé radiální tepny. Zavedení vodiče bylo komplikováno perforací malé větve podklíčkové tepny s následným krvácením do subpleurálního prostoru. Krvácení se již během výkonu klinicky manifestovalo bolestmi na hrudi pleurálního charakteru, angiograficky extravasátem a depem kontrastní látky v pravé podklíčkové krajině. K zastavení krvácení došlo po 5-minutové insuflaci balonku v místě perforované cévy. Indikací k elektivní koronarografii byly recidivující atypické bolesti na hrudi u 54-letého pacienta s kumulací rizikových faktorů pro ICHS, avšak při vyšetření byl zjištěn normální nález na koronárních tepnách. V dalším průběhu byl nemocný hemodynamicky stabilní, bez nutnosti hemosubstituce, nedošlo k provalení hematomu do pleurální dutiny a rozvoji hemotoraxu. Dle CT a RTG kontrol se v dalším časovém průběhu během 5-ti měsíců subpleurální hematom při konzervativním postupu kompletně resorboval. Kasuistikou upozorňujeme na nutnost vzít do úvahy i tuto možnost v rámci diferenciální diagnostiky při bolestech na hrudi vzniklých během koronarografie a pečlivou rozvahu při indikaci k tomuto vyšetření.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA