1 Kardiocentrum, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, 2 Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o., Jablonec nad Nisou
Prezentujeme případ 45 leté ženy referované na naše pracoviště pro STEMI 6 hodin od vzniku obtíží. V rodinné i osobní anamnéze kromě lehce zvýšeného LDL nebyly přítomny rizikové faktory ICHS či náhlé smrti. Na EKG byl typický obraz pro STEMI přední stěny . Při emergentě prováděné katetrizaci bylo zjištěno difuzní postižení RIA v distální polovině s inkompletní perfuzí hrotu. Nález vzhledem k délce postižení a kalibru tepny nebyl intervenován, zvažovaná chirurgická revaskularizace nebyla možná z důvodu postižení RIA až do perifeire a proto byla pacientka léčena konzervativně (v době SKG již byla bez stenokardií a oběhově stabilní). Další průběh hospitalizací byl bez závažných příhod (CK max 25 ukat/l). ECHOkg při dimisi s lehkou až středně těžkou dysfunkcí, EFLK 40-45 % při akineza hrotu a těžké hypokineza apikální přední stěny. S měsíčním odstupem byla provedena CT koronarografie s nálezem intaktní RIA. Výsledná systolická funkce LK je jen mírně snížená (50%) při akineze hrotu (kde je dle MRI prokázána jizva). Vzhledem k charakteru angiografického nálezu (s absencí známek aterosklerozy v ostatních segmentech věnčitých tepe) a průběhu onemocnění se domníváme, že příčinou AKS byla spontánní disekce věnčité tepny.
Neaterosklerotické postižení věnčitých tepen je příčinou AKS zřejmě častěji než je obecně v povědomí. Tato onemocnění (spontánní disekce věnčitých tepen, fibromuskulární dysplazie) se častěji vyskytují u žen a mohou tak být možným vysvětlením odlišného průběhu nemocí srdce u žen. Patofyziologie a příčina není dosud jednoznačně objasněna.
