VIEW AN ABSTRACT

MARKERY POŠKOZENÍ MYOKARDU, ZÁNĚTU, AKTIVACE KREVNÍCH DESTIČEK A KOAGULACE BĚHEM KATETRIZAČNÍ ABLACE FIBRILACE SÍNÍ POMOCÍ RADIOFREKVENČNÍ ENERGIE A ABLACE PULZNÍM POLEM
Topic: field
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 45

Osmančík P.1, Bačová B.2, Hozman M.1, Píšťková J.2, Waldauf P.3, Hassouna S.1, Veselá J.1, Kunštátová V.3, Sochorová V.3, Heřman D.4

1 Kardiocentrum, 3. LF UK a FNKV, Praha, Praha, 2 Oddělení imunologie a klinické biochemie, 3 Klinika anesteziologie, 4 Kardiocentrum, 3. LF UK a FNKV, Praha


Cíl Ablace fibrilace síní (FS) pomocí termálního poškození jsou spojeny s aktivací destiček, koagulace a prozánětlivou odpovědí. Cílem sdělení bylo stanovit, jak dalece je tato systémová odpověď přítomna při ablaci pomocí pulzního pole.
Soubor a metodika Do studie byli zařazováni pacienti indikováni k ablaci FS, kteří byli randomizováni k ablaci pomocí radiofrekvenční energie (RFA; ablace katetrem Smart Touch, Biosense Webster) a pomocí energie pulzního pole (PFA, ablace katetrem Farapulse, Boston-Scientific). Markery poškození myokardu (troponin I), zánětu (interleukin-6), koagulace (D-dimery, Fibrin monomery, von Willebrand antigen) a aktivity destiček (P-selectin, aktivovaný GpIIb/IIIa antigen) byly stanovovány na začátku zákroku (T1), po transseptální punkci (T2), po dokončení ablací v levé síni (T3) a následující den po zákroku (T4).
Výsledky Do studie bylo zařazeno celkem 65 pacientů, 33 v PFA a 32 v RFA skupině, se srovnatelnými základními charakteristikami (věk 60,5±12,7 vs. 64,0±10,7 let, paroxysmální FS u 60,6% vs. 62,5% pacientů). Čas zákroku a čas přítomnosti katetru v levé síni byly podstatně kratší v PFA skupině (55:09±11:57 min vs. 151:19±41:25 min, p<0.001; 36:00±8:05 vs. 115:58±36:49 min, p<0.001). Maximální koncentrace troponinu (T4) byla podstatně vyšší v PFA skupině (10102 ng/l; 8272–14207 vs. 1006 ng/l; 603–1433, p<0.001). V obou skupinách bylo pozorováno zvýšení aktivity destiček a koagulace (> 50% ve srovnání s baseline) s maximem aktivity destiček na konci ablace (T3), ovšem nebyl pozorován rozdíl mezi skupinami. Prozánětlivá odpověď (interleukin-6) byla nesignifikantně vyšší v čase T4 ve skupině RFA (p=0.07).
Závěr PFA a RFA jsou spojeny s podobnou aktivací destiček a koagulace. Poškození myokardu je při PFA významně vyšší, toto ale není doprovázeno vyšším prozánětlivým stavem, který je naopak při použití PFA lehce nižší.