PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod. V posledních letech bylo do klinické praxe zavedeno několik mini-invazivních systémů mechanické oběhové podpory pro zvládnutí stavů s nedostatečným vlastním minutovým srdečním výdejem pacienta. Mezi dostupnými systémy jsou výrazné rozdíly v principu fungování, hemodynamické účinnosti i způsobu zavádění
Metody. Hodnotili jsme pozorování u více než 50 nemocných s těžkým srdečním selháním, u nichž jsme doposud v léčbě použili některý z mini-invazivních systémů cirkulační podpory (extrakorporální membránová oxygenace – ECMO (krevní pumpa BioConsole a Performer CPB (Medtronic, USA) a krevní pumpa Levitronix Centrimag (Levitronix, USA)), TandemHeart (Cardiac Assist, USA), Impella 2.5 (Abiomed, USA), PulseCath iVAC 3L (PulseCath, Nizozemí). Jejich funkční parametry jsme porovnávali také na zvířecím modelu u prasat. Srovnávali jsme nejen hemodynamickou účinnost ale i možnosti cévního přístupu a další vlastnosti.
Výsledky. Všechny sledované systémy zvyšují minutový výdej kontinuální průtokem s výjimkou systému PulseCath, který se vyznačuje tokem pulsatilním. Mezi systémy jsme nalezli významný rozdíl v hemodynamické účinnosti, zvláště při hemodynamicky nejzávažnějších stavech (srdeční zástava), přičemž nejúčinnějším se jeví systém ECMO, následovaný systémem Tandem Heart (P < 0.001). Systémy se také zásadně odlišují ve způsobu zavedení, v cévním přístupu a v řadě dalších parametrů.
Závěr. Naše výsledky ukazují, že mezi sledovanými systémy jsou významné rozdíly, které mohou zásadním způsobem ovlivňovat volbu nejvhodnějšího zařízení v závislosti na klinickém stavu a přidružených onemocněních ošetřovaného pacienta.