PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Nejmodernější kardiostimulátory (KS) mají v současnosti výrobcem implementovány pokročilé funkce s automatickým měřením stimulačních parametrů k plné automatizaci měření sledovaných parametrů s cílem optimalizovat kontrolu, nastavit optimální výdej a sensing. Díky funkci Home Monitoring (HM) máme možnost tyto parametry také telemetricky sledovat a longitudinálně porovnávat.
Cíl: Srovnat výsledky a úspěšnost automatizovaného vs. manuálního měření parametrů u KS řady Evia a srovnat tato data s daty získanými telemonitoringem po implantaci a za 6 měsíců (6M).
Soubor a výsledky: Prospektivně bylo sledováno 82 pacientů (34 žen, 48 mužů) s implantovaným KS Evia DR-T (n=66) či Evia SR-T (n=16). Průměrný věk činil 76±10 let, průměrná ejekční frakce levé komory byla 61±8 %. 35 pacientů mělo anamnézu permanentní či paroxysmální fibrilace síní. Průměrná doba sledování byla 161±21 dní, na konci 6M sledování mělo aktivní HM 84% pacientů. Hodnoty stimulačního prahu a sensingu měřené manuálně a automaticky se od sebe významně nelišily ani po implantaci, ani za 6M. Mezi hodnotami měřenými manuálně a za pomocí HM se statisticky významně lišil pouze sensing v pravé síni (4,2±2,1 mV vs. 5,1±2,2 mV, p=0,02). Procento úspěšnosti manuálního a automatického měření se rovněž významně nelišilo s výjimkou porovnání manuálního, automatického a telemetrického měření prahu v pravé komoře (100%, 85% a 67%, p<0,01).
Závěr: Využití pokročilých funkcí automatického měření stimulačních parametrů  KS v kombinaci s HM může přinést nejen úsporu časovou, kdy odpadá nutnost častějších ambulantních kontrol, ale rovněž i úsporu zdroje baterie a tím i prodloužení životnosti přístroje. Vhledem k limitované úspěšnosti měření zejména stimulačního prahu pravé komory nelze předpokládat, že ambulantní kontroly pacienta s implantovaným KS lze zcela nahradit telemetrickým sledováním.