PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Východisko a cíl: Výskyt závažné respirační insuficience (RI) a její korelace s hemodynamickou závažností nejsou u pacientů s akutní plicní embolií (APE) dobře definovány. Cílem práce je zhodnotit výskyt závažných forem RI vyžadujících umělou plicní ventilaci (UPV) u pacientů s APE a zhodnotit prognózu těchto nemocných.
Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru 262 konsekutivních pacientů hospitalizovaných pro APE v období od ledna 2003 do prosince 2009 na pracovišti autorů. Pacienti byli rozděleni dle závažnosti RI na skupinu léčenou UPV (invazivní a neinvazivní) a na skupinu nevyžadující UPV. V obou skupinách byly hodnoceny základní klinické, laboratorní a echokardiografické parametry pro posouzení závažnosti APE, použitá léčba a hospitalizační mortalita.
Výsledky: Z 262 pacientů 26 (9,9 %) vyžadovalo UPV, 236 pacientů nikoliv. Pacienti s nutností UPV měli signifikantně častěji masivní APE (80,8% vs. 13,1; p<0,001), častěji vyžadovali vazopresorickou podporu (76,9 % vs. 2,5 %; p<0,0001), častěji prodělali kardiopulmocerebrální resuscitaci (KPCR) (42,3 vs. 0,8 %; p<0,001), měli závažnější echokardiografické známky dysfunkce a přetížení pravé komory srdeční a měli horší orgánové funkce (renální insuficience a hepatopatie). Naproti tomu elevace troponinu I a BNP byly obdobné v obou skupinách pacientů. Pacienti s nutností UPV byli častěji léčeni systémovou trombolýzou (80,8 % vs. 31,3%; p<0,0001) a měli signifikantně vyšší hospitalizační mortalitu (38,5 % vs. 1,7%; p<0,0001).
Závěr: Nutnost UPV je u pacientů s APE významným negativním prognostickým ukazatelem, který opodstatňuje agresivní léčbu těchto nemocných.  Elevace troponinu I ani BNP naproti tomu neprokázala významný vztah k nutnosti léčby UPV.