PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Izolace plicních žil představuje základ invazivní léčby paroxysmální fibrilace síní (FS). V současné době je již 4. rokem komerčně dostupný multielektrodový cirkulární ablační katétr (PVAC), s jehož pomocí lze všechny PŽ kompletně izolovat jen několika málo aplikacemi RF proudu.
Cíl: Analyzovat rekondukce plicních žil u pacientů podstupujících druhý výkon pro paroxysmální FS za pomocí elektroanatomického mapovacího systému CARTO3.
Soubor a výsledky: V období 6/2008 až 6/2010 bylo katétrem PVAC ošetřeno 76 pacientů s paroxysmální FS. Za průměrnou dobu sledování 588±231 (147-945) dnů bylo k reablaci indikováno 15 pacientů pro dokumentované recidivy paroxysmů FS (20%). Ostatní pacienti měli stabilní SR. U pacientů s recidivou FS bylo provedeno elektroanatomické mapování a lokalizace míst rekondukce u jednotlivých PŽ. U žádného pacienta nebyla potvrzena přetrvávající izolace všech PŽ. U levé horní PŽ bylo 70% míst rekondukce lokalizováno na hraně mezi ní a levou dolní plicní žílou. V levé dolní PŽ byly rekondukce vázány na 2 typická místa: hrana mezi levou horní a dolní PŽ a v horním předním kvadrantu této žíly. Pravá horní PŽ byla nejčastější izolovanou žílou (7 z 15 případů), případná rekondukce se nacházela výhradně na straně přilehlé k mezisíňovému septu. Pravá dolní PŽ byla izolována v 6 z 15 případů, ale místa rekondukce byla roztroušena po celé její cirkumferenci.
Závěr: Izolace PŽ multielektrodovým ablačním katétrem je efektní metodou léčby paroxysmální formy FS s dlouhodobou úspěšností dosahující 80%. Typickým místem pro rekondukci u levostranných PŽ je oblast hrany mezi nimi, resp. mezi nimi a přední stěnou. Pravostranné žíly jsou po těchto výkonech nacházeny častěji izolované než žíly levostranné. Průniky v pravé horní PŽ lze hledat nejčastěji v předním horním kvadrantu, kdežto u dolní žíly mohou být roztroušeny po celém jejím obvodu.