KATETRIZAČNÍ ABLACE V RENÁLNÍCH TEPNÁCH – REALITA NEBO PŘEDČASNÝ KROK V LÉČBĚ REFRAKTERNÍ HYPERTENZE?
Tématický okruh: Hypertenze | |
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 223 | |
Schejbalová M.1, Neužil P.2 1 INCARE-kardiologie/interna, MEDICON,a.s., Praha 4, 2 Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha | |
Dlouhodobé zvýšení aktivity sympatického nervového systému (SNS) je spojeno se zvýšením koronární, kardiovaskulární i celkové mortality. Mechanismem celkového sympatického drivu, uvolněním reninu a reabsorbcí sodíkových iontů se jednoznačně podílí na vzniku a udržení hypertenze. Bilaterální sympatektomie pomocí katetrizační ablace v oblasti hlavních renálních tepen by mohla vést k ovlivnění rezistentní hypertenze a nedávno publikované studie prokázaly pokles jak systolického tak i diastolického krevního tlaku po 12 i 24 měsících od výkonu, byl dokumentován pokles obratu noradrenalinu a také pokles četnosti podávaných antihypertenziv. V Nemocnici Na Homolce jsme v rámci pilotní fáze provedli radiofrekvenční ablaci sympatických nervových pletení hlavních renálních tepen celkem 18 pacientům z nichž 12 již dosáhlo ročního sledování. Jednalo se o nemocné s rezistentní esenciální hypertenzí, měli vícekombinaci antihypertenziv a jejich vstupní Ø krevní tlak byl 171/ 115 mmHg. Během výkonu byly odebírány krevní vzorky na stanovení hladiny metanefrinů, plasmatické reninové aktivity a aldosteronu. Po výkonu jsme pacienty dále ambulantně sledovali a prováděli jsme 24-hodinové monitorování krevního tlaku s cílem porovnat v čase změny krevního tlaku a případně upravit- snížit dávku antihypertenziv. U některých pacientů jsme v časném období po výkonu zaznamenali výrazný pokles krevního tlaku s možností snížit dávku léků, po 6 měsících dosahoval Ø TK 149/90. U některých nemocných však došlo v čase k opětovnému nárůstu krevního tlaku. | |