LÉČBA SPIRONOLAKTONEM U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ (ASPIRANT): RANDOMIZOVANÁ, DVOJITĚ ZASLEPENÁ, PLACEBEM KONTROLOVANÁ STUDIE | XIX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: V současnosti není známo, který lék by měl být použit ke kontrole tlaku u pacientů s rezistentní hypertenzí. Tato studie byla iniciována ke zhodnocení účinku spironolaktonu na snížení krevního tlaku (TK) u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzi.
Metodika: Do této multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byli zařazováni pacienti se systolickým TK >140 mmHg nebo diastolickým TK >90 mmHg přes léčbu minimálně třemi různými antihypertenzivy, včetně diuretika. 117 pacientů bylo randomizováno k užívání spironolaktonu (n=59) nebo placeba (n=58) metodou prosté randomizace. Primárním cílem bylo prokázat statisticky významný rozdíl v poklesu průměrného denního systolického a diastolického tlaku při ambulantním monitorování krevního tlaku (ABPM) po 8 týdnech léčby mezi skupinami užívajícími spironolakton a placebo. Studie byla registrována v registru ClinicalTrials.gov, číslo NCT00524615.
Výsledky: Analýza byla provedena u 111 pacientů (55 ve spironolaktonové a 56 v placebové skupině). Po 8 týdnech byl rozdíl v poklesu průměrného denního tlaku při ABPM mezi skupinami -5,4 mmHg (95% CI -10,0; -0,8) pro systolický (p=0,024) a -1,0 mm Hg (95% CI -4.0; 2.0) pro diastolický TK (p=0,358). Hodnoty nočního systolického TK při ABPM, 24-hodinového tlaku ABPM a TK v ordinaci byly spironolaktonem významně sníženy (rozdíl -8,6, -9,8 and -6,5 mmHg; p=0,011, 0,004 a 0,011), zatímco pokles hodnot diastolického TK při těchto měřeních nebyl statisticky významný (-3,0, -1,0 and -2,5 mmHg; p=0,079, 0,405 and 0,079). Jediný laboratorní parametr, který predikoval pokles TK po 8 týdnech léčby spironolaktonem byl poměr aldosteron/plazmatická reninová aktivita na počátku léčby. Výskyt nežádoucích účinků byl v obou skupinách srovnatelný.
Závěr: Spironolakton je účinný lék ke snížení systolického tlaku u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí.

LÉČBA SPIRONOLAKTONEM U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ (ASPIRANT): RANDOMIZOVANÁ, DVOJITĚ ZASLEPENÁ, PLACEBEM KONTROLOVANÁ STUDIE Tématický okruh: Hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 343
Přihlášeno do: Soutěž mladých kardiologů


Václavík J.¹, Sedlák R.², Plachý M.³, Navrátil K.⁴, Plášek J.⁵, Jarkovský J.⁶, Václavík T.⁷, Husár R.⁸, Kociánová E.⁹, Táborský M.⁹ ¹ Interní a kardiologická klinika, FN Ostrava, Ostrava, ² Interní oddělení, Nemocnice Prostějov, Prostějov, ³ II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně, Brno, ⁴ Interní oddělení, Vojenská nemocnice Olomouc, Olomouc, ⁵ Interní klinika, FN Ostrava, Ostrava, ⁶ Institut biostatistiky a analýz, LF Masarykovy Univerzity, Brno, ⁷ Katedra statistiky a pravděpodobnosti, Fakulta informatiky a statistiky VŠE, Praha, ⁸ Interní oddělení, Nemocnice Hranice, Hranice na Moravě, ⁹ I. interní klinika - Klinika kardiologie
Cíl: V současnosti není známo, který lék by měl být použit ke kontrole tlaku u pacientů s rezistentní hypertenzí. Tato studie byla iniciována ke zhodnocení účinku spironolaktonu na snížení krevního tlaku (TK) u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzi. Metodika: Do této multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byli zařazováni pacienti se systolickým TK >140 mmHg nebo diastolickým TK >90 mmHg přes léčbu minimálně třemi různými antihypertenzivy, včetně diuretika. 117 pacientů bylo randomizováno k užívání spironolaktonu (n=59) nebo placeba (n=58) metodou prosté randomizace. Primárním cílem bylo prokázat statisticky významný rozdíl v poklesu průměrného denního systolického a diastolického tlaku při ambulantním monitorování krevního tlaku (ABPM) po 8 týdnech léčby mezi skupinami užívajícími spironolakton a placebo. Studie byla registrována v registru ClinicalTrials.gov, číslo NCT00524615. Výsledky: Analýza byla provedena u 111 pacientů (55 ve spironolaktonové a 56 v placebové skupině). Po 8 týdnech byl rozdíl v poklesu průměrného denního tlaku při ABPM mezi skupinami -5,4 mmHg (95% CI -10,0; -0,8) pro systolický (p=0,024) a -1,0 mm Hg (95% CI -4.0; 2.0) pro diastolický TK (p=0,358). Hodnoty nočního systolického TK při ABPM, 24-hodinového tlaku ABPM a TK v ordinaci byly spironolaktonem významně sníženy (rozdíl -8,6, -9,8 and -6,5 mmHg; p=0,011, 0,004 a 0,011), zatímco pokles hodnot diastolického TK při těchto měřeních nebyl statisticky významný (-3,0, -1,0 and -2,5 mmHg; p=0,079, 0,405 and 0,079). Jediný laboratorní parametr, který predikoval pokles TK po 8 týdnech léčby spironolaktonem byl poměr aldosteron/plazmatická reninová aktivita na počátku léčby. Výskyt nežádoucích účinků byl v obou skupinách srovnatelný. Závěr: Spironolakton je účinný lék ke snížení systolického tlaku u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA