PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Historie sympatických denervací srdce v terapii refrakterní anginy pectoris (dále AP) sahá do první poloviny minulého století. U pacientů s pokročilou ICHS přinášela denervace úlevu, avšak operace byly zatíženy větší morbiditou i mortalitou. Moderní kardioanestézie a miniinvazivita videotorakoskopie umožnily nabídnout řešení rizikovým pacientům s jinak neovlivnitelnou refrakterní AP.
Cíl: Na základě našich desetiletých zkušeností s videotorakoskopickou hrudní sympatektomií (VTSY) jsme ověřili efekt této léčby. Hodnotili jsme úroveň symptomatického zlepšení dle CCS, bolesti pomocí vizuální analogové škály (VAS) a morfologické potvrzení efektu sympatektomie pomocí MIBG myokardu (verifikace vychytávání noradrenalinu myokardem).
Metodika a soubor nemocných: VTSY byla provedena v období 1998-2009 u 18 pacientů průměrného věku 63 let (45-84 let). Indikací byla refrakterní AP III.-IV. stupně CCS. Miniinvazivní operace se provádí videotorakoskopicky v celkové anestézii se selektivní ventilací plic. Při kontraindikaci torakoskopie (zejména plurální srůsty) byla provedena blokáda ganglia stellata či tunelizovaná epidurální analgezie.
Výsledky: Průměrná doba sledování je 6,5 roku (1-11 let). Přes významnou rizikovost pacientů byla 30-denní i roční mortalita nulová. AP dle CCS se z hodnoty 4 snížila průměrně na 2,2, dle VAS z 10 na 4,5. Došlo k významné redukci spotřeby krátkodobých nitrátů během týdne. MIBG myokardu potvrzuje snížené vychytávání noradrenalinu myokardem.
Závěr: Naše výsledky potvrzují významnou úlevou od invalidizujících anginózních obtíží a ukazují na výborný efekt sympatických denervací myokardu v terapii refrakterní AP, kterou i díky miniivazivní chirurgii můžeme právem považovat za jednu z alternativ řešení této závažné kardiologické diagnózy.