Cíl: Porovnat vliv paušálního předléčení thienopyridinem před elektivní koronarografií se selektivním podáním thienopyridinu pouze v případě PCI.
Soubor a metodika: Analýza databáze 2131 nemocných, kteří v období jednoho roku podstoupili elektivní koronarografii. Ti rozděleni na dvě skupiny podle toho, zda před koronarografií měli účinnou léčbu thienopyridinem ( T+) nebo neměli ( T-). Nepředléčení v případě PCI obdrželi zaváděcí dávku klopidogrelu.
Výsledky: Charakteristiky nemocných, výskyt krvácivých a ischemických komplikací zobrazuje tabulka 1. Ve skupině T+ bylo více nemocných se stabilizovaným akutním koronárním syndromem, více diabetiků a PCI. Tabulka 2 zobrazuje data pro pacienty se stabilními formami ICHS, kde bylo ve skupině T+ více PCI. Výskyt krvácivých a ischemických komplikací ve skupinách T+ a T- se v celém souboru ani u nemocných se stabilními formami ICHS významně nelišil.
Tabulka 1
|
T+ n=1121 |
T- n=1010 |
p |
Stabilizované akutní koronární syndromy |
261 (23.5%) |
94 (9.3%) |
<0.001 |
Diabetes |
387 (34.5%) |
299 (26.9%) |
0.016 |
PCI |
435 (38.8%) |
249 (24.7%) |
<0.001 |
Radiální přístup |
570 (50.8%) |
497 (49.2%) |
0.461 |
Malé TIMI krvácení |
20 (1.8%) |
12 (1.0%) |
0.288 |
Velké TIMI krvácení |
1 (0.1%) |
1 (0.1%) |
1.00 |
Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí |
12 (1.1%) |
11 (1.1%) |
1.00 |
Tabulka 2
|
T+ n=860
|
T- n=916
|
p |
Diabetes |
275 (32.0%) |
260 (28.4%) |
0.099 |
PCI |
274 (31.9%) |
198 (21.6%) |
<0.001 |
Radiální přístup |
448 (52.1%) |
446 (48.7%) |
0.152 |
Malé TIMI krvácení |
13 (1.5%) |
11 (1.0%) |
0.571 |
Velké TIMI krvácení |
0 (0%) |
1 (0.1%) |
0.332 |
Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí |
4 (0.5%) |
10 (1.1%) |
0.181 |
Závěr: Ve studovaném souboru pacientů nebyl výskyt krvácivých a ischemických komplikací ovlivněn faktem, zda byla před elektivní koronarografií podána účinná léčba thienopyridinem.