Cíl: Porovnat  vliv paušálního předléčení thienopyridinem před elektivní koronarografií se selektivním podáním thienopyridinu pouze v případě PCI.
Soubor a metodika: Analýza databáze 2131 nemocných, kteří v období jednoho roku podstoupili elektivní koronarografii. Ti rozděleni  na dvě skupiny podle toho, zda před koronarografií měli účinnou léčbu thienopyridinem ( T+) nebo neměli ( T-). Nepředléčení v případě PCI obdrželi zaváděcí dávku klopidogrelu. 
Výsledky: Charakteristiky nemocných, výskyt krvácivých a ischemických  komplikací zobrazuje tabulka 1. Ve skupině T+ bylo více nemocných se stabilizovaným akutním koronárním syndromem, více diabetiků a  PCI. Tabulka 2 zobrazuje data pro pacienty se stabilními formami ICHS, kde bylo ve skupině T+  více PCI. Výskyt krvácivých a ischemických komplikací ve skupinách T+ a T- se v celém souboru ani u nemocných se stabilními formami ICHS významně nelišil. 
Tabulka 1
|  | T+ n=1121
 | T- n=1010
 | p | 
|  Stabilizované akutní koronární syndromy | 261 (23.5%) | 94 (9.3%) | <0.001 | 
| Diabetes | 387 (34.5%) | 299 (26.9%) | 0.016 | 
| PCI | 435 (38.8%) | 249 (24.7%) | <0.001 | 
| Radiální přístup | 570 (50.8%) | 497 (49.2%) | 0.461 | 
| Malé TIMI krvácení | 20  (1.8%) | 12 (1.0%) | 0.288 | 
| Velké TIMI krvácení | 1 (0.1%) | 1 (0.1%) | 1.00 | 
| Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí | 12 (1.1%) | 11 (1.1%) | 1.00 | 
Tabulka 2
|  | T+ n=860
 
 | T- n=916
 
 | p | 
| Diabetes | 275 (32.0%) | 260 (28.4%) | 0.099 | 
| PCI | 274 (31.9%) | 198 (21.6%) | <0.001 | 
| Radiální přístup | 448 (52.1%) | 446 (48.7%) | 0.152 | 
| Malé TIMI krvácení | 13 (1.5%) | 11 (1.0%) | 0.571 | 
| Velké TIMI krvácení | 0 (0%) | 1 (0.1%) | 0.332 | 
| Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí | 4 (0.5%) | 10 (1.1%) | 0.181 | 
Závěr: Ve studovaném souboru  pacientů nebyl výskyt krvácivých a ischemických komplikací ovlivněn faktem, zda byla před elektivní koronarografií podána účinná  léčba thienopyridinem.