PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Radiofrekvenční ablace (RFA) pro fibrilaci síní (FS) se stala zavedenou léčebnou metodou u pacientů nereagujících adekvátně na antiarytmickou léčbu. Většina RFA je prováděna za pomocí 3D mapovacích systémů (CARTO, NavX), ale CT integrace není u těchto výkonu používána rutinně.
Cíl: Cílem naší práce bylo porovnat klinickou úspěšnost RFA pro FS provedené s pomocí integrace s CT rekonstrukcí levé síně (LS) a plicních žil a bez ní.
Metody: Pacienti s dokumentovanou paroxysmální a chronickou (persistující či permanentní) formou FS podstoupili RFA za pomocí 3D elektroanatomického systému CARTO s použitím (skupina A) nebo bez použití (skupina B) integrace s CT obrazem LS získaným den před výkonem. Recidivy FS byly hodnoceny pomocí opakovaných 7D Holterovských vyšetření (á 3 měsíce) event. doplněné záznamy z „event rekordéru“ či paměti implantabilního přístroje.
Výsledky: Studie se zúčastnilo celkem 182 pacientů. Jak ve větvi A (n=83) tak ve větvi B byli pacienti s podobným klinickým profilem, jen průměrná velikost LS byla mírně větší ve skupině A (45±6 vs. 43±6 mm, p=0,02). Doba výkonu i skiaskopický čas byly signifikantně kratší ve skupině A (201±40 vs. 223±42 min, p<0,001, resp. 27±6 min vs. 30±8 min, p=0,01). Při průměrné době sledování 345±133 dnů byla recidiva FS ve skupině A zaznamenána u 26% pacientů a ve skupině B u 33% pacientů (p=NS). U paroxysmální FS dosáhla úspěšnost RFA 81% ve skupině A a 83% ve skupině B (p=NS). U chronických forem FS byla úspěšnost RFA významně vyšší ve skupině A (67% vs. 45%, p=0,03).
Závěr: Použití integrace s CT modelem LS zvyšuje dlouhodobou úspěšnost RFA u permanentní/persistující nikoliv paroxysmální formy FS. Integrace s CT modelem LS vede u RFA pro FS k významnému zkrácení celkové doby výkonu a snížení skiaskopické zátěže.