KLINICKÉ VÝSLEDKY IMPLANTACE BIVENTRIKULÁRNÍ PODPORY U PACIENTŮ S VYSOKÝM RIZIKEM PRAVOSTRANNÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

          Srdeční podpory jsou dnes standardní metodou léčby u terminálně selhaných pacientů na čekací listině k transplantaci srdce. Indikace levostranných podpor dnes významně převažuje při přemostění pacientů k transplantaci. Nicméně i přesto stále zůstává skupina nejzávažněji postižených pacientů, kteří jsou významně ohroženi pravostranným srdečním selháním po implantaci levostranné podpory a proto jsou elektivně indikováni k zavedení biventrikulární podpory.
          Retrospektivně jsme analyzovali nemocné, kterým byla implantována biventrikulární podpora mezi lety 2003 až 2008. Data byla zpracována v rámci jednoletého sledování pacientů po transplantaci.
          Biventrikulární podporu obdrželo 50 pacientů v terminálním stadiu srdečního selhání (26% žen). Nejčastější etiologií byla dilatační kardiomyopatie (50%), následována ischemickou kardiomyopatií (42%), dekompenzovanými chlopenními vadami (4%), vrozenými vadami srdečními (2%) a akutní myokarditidou (2%). Klinickými parametry, které poukazují na vyšší pravděpodobnost pravostranného srdečního selhání jsou: PVR (3,4 WU), CVP (18 mmHg), kreatinin (185), urea (15,5), AST (4,5) a nutnost UPV.
          Střední doba podpory do transplantace byla 78 dní (11 až 209). 74% pacientů bylo úspěšně přemostěno k transplantaci, jednoleté přežití ze skupiny transplantovaných činilo 89%. Incidence nežádoucích účinků na pacient/rok byla: ischemická CMP 0,2; hemorrhagická CMP 0,2; reoperace pro krvácení 1,2. Nejčastější příčinnou mortality byla systémová sepse (9 ze 14).
           Je těžké predikovat časné pravostranné srdeční selhání po implantaci levostranné srdeční podpory. Naše zkušenosti jednoznačně podporují proaktivní elektivní zavedení biventrikulární podpory u pacientů s vysokým rizikem rozvoje pravostranného srdečního selhání.

KLINICKÉ VÝSLEDKY IMPLANTACE BIVENTRIKULÁRNÍ PODPORY U PACIENTŮ S VYSOKÝM RIZIKEM PRAVOSTRANNÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ Tématický okruh: Transplantace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 469


Turek D.¹, Malý J.¹, Netuka I.¹, Szarszoi O.¹, Říha H.², Kettner J.³, Málek I.³, Pirk J.¹ ¹ kardiochirurgická klinika, IKEM, Praha, ² klinika anesteziologie a resuscitace, IKEM, Praha, ³ klinika kardiologie, IKEM, Praha
Srdeční podpory jsou dnes standardní metodou léčby u terminálně selhaných pacientů na čekací listině k transplantaci srdce. Indikace levostranných podpor dnes významně převažuje při přemostění pacientů k transplantaci. Nicméně i přesto stále zůstává skupina nejzávažněji postižených pacientů, kteří jsou významně ohroženi pravostranným srdečním selháním po implantaci levostranné podpory a proto jsou elektivně indikováni k zavedení biventrikulární podpory. Retrospektivně jsme analyzovali nemocné, kterým byla implantována biventrikulární podpora mezi lety 2003 až 2008. Data byla zpracována v rámci jednoletého sledování pacientů po transplantaci. Biventrikulární podporu obdrželo 50 pacientů v terminálním stadiu srdečního selhání (26% žen). Nejčastější etiologií byla dilatační kardiomyopatie (50%), následována ischemickou kardiomyopatií (42%), dekompenzovanými chlopenními vadami (4%), vrozenými vadami srdečními (2%) a akutní myokarditidou (2%). Klinickými parametry, které poukazují na vyšší pravděpodobnost pravostranného srdečního selhání jsou: PVR (3,4 WU), CVP (18 mmHg), kreatinin (185), urea (15,5), AST (4,5) a nutnost UPV. Střední doba podpory do transplantace byla 78 dní (11 až 209). 74% pacientů bylo úspěšně přemostěno k transplantaci, jednoleté přežití ze skupiny transplantovaných činilo 89%. Incidence nežádoucích účinků na pacient/rok byla: ischemická CMP 0,2; hemorrhagická CMP 0,2; reoperace pro krvácení 1,2. Nejčastější příčinnou mortality byla systémová sepse (9 ze 14). Je těžké predikovat časné pravostranné srdeční selhání po implantaci levostranné srdeční podpory. Naše zkušenosti jednoznačně podporují proaktivní elektivní zavedení biventrikulární podpory u pacientů s vysokým rizikem rozvoje pravostranného srdečního selhání.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA