KATETRIZAČNÍ ABLACE PAROXYSMÁLNÍ FORMY FIBRILACE SÍNÍ KRYOBALÓNKOVÝM KATETREM ZA VYUŽITÍ TERMICKÉ JÍCNOVÉ SONDY VEDOUCÍ K MINIMALIZACI RIZIKA VZNIKU LÉZE V JÍCNU | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Výhodou kryoablace nemocných s paroxysmální formou fibrilace síní (FiS) by mělo být nižší riziko komplikací jako je trombogenicita, stenóza plicních žil (PŽ), perforace srdeční stěny a v neposlední řadě vývoj atrio-esofageální píštěle.
Metoda: Celkem 32 pacientů s paroxysmální FiS, kterým byla před procedurou zavedena termická jícnová sonda ( Clever technologies s.r.o.), podstoupilo izolaci PŽ kryobalónkem 23 nebo 28 mm. Elektrická izolace každé PŽ byla ověřována 20-polárním cirkulárním katetrem ( Lasso, Biosense-Webser Inc.), a i v případě dobrého efektu jsme aplikovali další dvě "bonusové" léze. Aplikace kryoablace byli od 240-300 sekund. Pouze v případě, že izolace nebyla kompletní jsme použili bodový katetr (Freezor MaxTM, CryoCath-Technologies, Inc.). Do skupiny byli zařazeni pouze pacienti u nichž dosáhla minimální teplota naměřená v jícnu 35°C a méně. Všichni pacienti podstoupili do 72 hodin od procedury fibroskopii na našem pracovišti. V případě, že byla zjištěna ulcerace, byla provedena kontrolní fibroskopie s odstupem 1-2 měsíců.
Výsledky: Elektrické izolace bylo dosaženo u všech PŽ (n=125), s využitím samotného kryobalónku 123/125 PŽ, u dvou PŽ použit bodový katetr. U všech pacientů bylo dosaženo alespoň u jedné PŽ minimální teploty v jícnu 35°C a méně ( 13 PHPŽ, 9 LHPŽ, 10 PDPŽ, 11 LDPŽ). Průměrná teplota v jícnu 35.1°C (0-37.2°C) při průměrné teplotě balónu 45°C (-24-(-70)°C). Pouze u 2 pacientů ( u jednoho dosažená teplota 0°C v PDPŽ, u druhého 16°C v LHPŽ) byla při fibroskopii zjištěna povrchová ulcerózní léze, i při kontrole po 6 týdnech bez vývoje atrio-esofageální píštěle.U ostatních pacientů, kdy teploty nepoklesly pod 29°C při endoskopickém vyšetření nebyla léze v jícnu prokázána.
Závěr: Teploty v jícnu během izolace PŽ pomocí kryobalónku se pohybovaly v rozmezí 32-35°C, které lze považovat za bezpečné z pohledu vývoje léze v jícnu.

KATETRIZAČNÍ ABLACE PAROXYSMÁLNÍ FORMY FIBRILACE SÍNÍ KRYOBALÓNKOVÝM KATETREM ZA VYUŽITÍ TERMICKÉ JÍCNOVÉ SONDY VEDOUCÍ K MINIMALIZACI RIZIKA VZNIKU LÉZE V JÍCNU Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 172


Marešová Z.¹, Škoda J.², Petrů J.³, Šedivá L.³, Holý F.⁴, Brada J.⁴, Michal V.⁵, Mareš K.⁵, Reddy V.⁶, Neužil P.⁷ ¹ Kardiologické oddělení, Fakultní nemocnice Motol a Homolka, pracoviště Homolka, Praha, ² kardiologie, Nemocnice Na Homolce, Praha, ³ Kardiologie, Fakultní nemocnice Motol a Homolka, pracoviště Homolka, kardiologické oddělení, Praha, ⁴ kardiologie, ⁵ interna, Nemocnice Na Homolce, Praha, ⁶ Cardiology, Mount Sinai, New York, United States, ⁷ kardiologie, Fakultní nemocnice Motol a Homolka, pracoviště Homolka, kardiologické oddělení, Praha
Úvod: Výhodou kryoablace nemocných s paroxysmální formou fibrilace síní (FiS) by mělo být nižší riziko komplikací jako je trombogenicita, stenóza plicních žil (PŽ), perforace srdeční stěny a v neposlední řadě vývoj atrio-esofageální píštěle. Metoda: Celkem 32 pacientů s paroxysmální FiS, kterým byla před procedurou zavedena termická jícnová sonda ( Clever technologies s.r.o.), podstoupilo izolaci PŽ kryobalónkem 23 nebo 28 mm. Elektrická izolace každé PŽ byla ověřována 20-polárním cirkulárním katetrem ( Lasso, Biosense-Webser Inc.), a i v případě dobrého efektu jsme aplikovali další dvě "bonusové" léze. Aplikace kryoablace byli od 240-300 sekund. Pouze v případě, že izolace nebyla kompletní jsme použili bodový katetr (Freezor MaxTM, CryoCath-Technologies, Inc.). Do skupiny byli zařazeni pouze pacienti u nichž dosáhla minimální teplota naměřená v jícnu 35°C a méně. Všichni pacienti podstoupili do 72 hodin od procedury fibroskopii na našem pracovišti. V případě, že byla zjištěna ulcerace, byla provedena kontrolní fibroskopie s odstupem 1-2 měsíců. Výsledky: Elektrické izolace bylo dosaženo u všech PŽ (n=125), s využitím samotného kryobalónku 123/125 PŽ, u dvou PŽ použit bodový katetr. U všech pacientů bylo dosaženo alespoň u jedné PŽ minimální teploty v jícnu 35°C a méně ( 13 PHPŽ, 9 LHPŽ, 10 PDPŽ, 11 LDPŽ). Průměrná teplota v jícnu 35.1°C (0-37.2°C) při průměrné teplotě balónu 45°C (-24-(-70)°C). Pouze u 2 pacientů ( u jednoho dosažená teplota 0°C v PDPŽ, u druhého 16°C v LHPŽ) byla při fibroskopii zjištěna povrchová ulcerózní léze, i při kontrole po 6 týdnech bez vývoje atrio-esofageální píštěle.U ostatních pacientů, kdy teploty nepoklesly pod 29°C při endoskopickém vyšetření nebyla léze v jícnu prokázána. Závěr: Teploty v jícnu během izolace PŽ pomocí kryobalónku se pohybovaly v rozmezí 32-35°C, které lze považovat za bezpečné z pohledu vývoje léze v jícnu.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA