PLICNÍ EMBOLIE NA KARDIOLOGICKÉM ODDĚLENÍ, SEDMILETÉ SLEDOVÁNÍ | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cil:
Cilem bylo zhodnocení využití moderních laboratorních a zvláště zobrazovacích metod CT v diagnostice plicní embolizace, její rizikové stratifikace a léčbě, u této třetí nejčastěji se vyskytující kardiovaskulární nemoci.
Soubor:
Retrospektivně zhodnocen soubor pacientů hospitalizovaných na nově otevřeném kardiologickém oddělení v letech 2003 – 2009, jejich rizikové faktory, klinická data, troponin, D dimery a doba provedení zobrazovacích vyšetření MS CT plicnice a echokardiografické vyšetření, komplikace a výsledky léčby, mortalita.
Výsledky:
Celkem zhodnocen soubor 213 pacientů s plicní embolií. D dimery positivní u všech pacientů, průměrná hladina troponinu u submasivní a masivní embolie. CT plicnice indikováno statimově na emergency u většiny pacientů. Echo vyšetření v průměru provedeno až po více než 12 hodinách od přijetí, vzhledem k nedostupnosti 24 hodinové echokardiografické diagnostiky.
Diskuze:
Autoři diskutují výsledky, zejména pak skupinu pacientů se submasivní plicní embolizací a jejich rizikovou stratifikaci dle výsledku laboratorních a zobrazovacích metod. Dále malou skupinu pacientů s mobilními tromby v pravostranných oddílech echokardiograficky diagnostikovaných. Z léčby i možnost katetrizační extrakce trombů u malé části indikovaných pacientů.
Závěr:
Zavedením statimové dostupnosti vyšetření MS CT v roce 2003 se v naší nemocnici významně změnila možnost diagnostiky plicní embolizace. Oproti tomu zůstává relativní nedostupnost okamžitého echokardiografického vyšetření, z části i z personálně technických důvodů. Proto je zásadní provádět rizikovou stratifikaci pacientů s plicní embolizací již ve spolupráci s rentgenologem při hodnocení nálezu CT plicnice a vyžadovat od rentgenologa i informaci o velikosti pravé komory, eventuelně o její funkci. Pro indikaci trombolytické léčby je pak dále rozhodující klinický stav pacienta.

PLICNÍ EMBOLIE NA KARDIOLOGICKÉM ODDĚLENÍ, SEDMILETÉ SLEDOVÁNÍ Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 649


Novák A.¹, Herman J.², Běhounek M.³, Dražka J.⁴, Kučerová I.³, Jakabčin J.², Kupec A.⁵, Jager J.⁵, Kubíčková M.¹, Červinka P.⁶ ¹ Klinika EUC, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, ² Kardiologická klinika, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, ³ Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, ⁴ KK, Nemocnice, Ústí nad Labem, ⁵ Kardiologická Klinika, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, ⁶ Kardiologická Klinika, Nemocnice, Ústí nad Labem
Cil: Cilem bylo zhodnocení využití moderních laboratorních a zvláště zobrazovacích metod CT v diagnostice plicní embolizace, její rizikové stratifikace a léčbě, u této třetí nejčastěji se vyskytující kardiovaskulární nemoci. Soubor: Retrospektivně zhodnocen soubor pacientů hospitalizovaných na nově otevřeném kardiologickém oddělení v letech 2003 – 2009, jejich rizikové faktory, klinická data, troponin, D dimery a doba provedení zobrazovacích vyšetření MS CT plicnice a echokardiografické vyšetření, komplikace a výsledky léčby, mortalita. Výsledky: Celkem zhodnocen soubor 213 pacientů s plicní embolií. D dimery positivní u všech pacientů, průměrná hladina troponinu u submasivní a masivní embolie. CT plicnice indikováno statimově na emergency u většiny pacientů. Echo vyšetření v průměru provedeno až po více než 12 hodinách od přijetí, vzhledem k nedostupnosti 24 hodinové echokardiografické diagnostiky. Diskuze: Autoři diskutují výsledky, zejména pak skupinu pacientů se submasivní plicní embolizací a jejich rizikovou stratifikaci dle výsledku laboratorních a zobrazovacích metod. Dále malou skupinu pacientů s mobilními tromby v pravostranných oddílech echokardiograficky diagnostikovaných. Z léčby i možnost katetrizační extrakce trombů u malé části indikovaných pacientů. Závěr: Zavedením statimové dostupnosti vyšetření MS CT v roce 2003 se v naší nemocnici významně změnila možnost diagnostiky plicní embolizace. Oproti tomu zůstává relativní nedostupnost okamžitého echokardiografického vyšetření, z části i z personálně technických důvodů. Proto je zásadní provádět rizikovou stratifikaci pacientů s plicní embolizací již ve spolupráci s rentgenologem při hodnocení nálezu CT plicnice a vyžadovat od rentgenologa i informaci o velikosti pravé komory, eventuelně o její funkci. Pro indikaci trombolytické léčby je pak dále rozhodující klinický stav pacienta.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA